Program Vím, co jím dorazil do ČR

Jedním z největších civilizačních problémů, který má potenciál stát se také hlavním prvopočátkem velkého množství tzv. civilizačních chorob, je otázka dodržování zásad zdravého životního stylu a zejména zdravého a vyváženého stravování. Dodržování odborníky stanovených pravidel je pro řadového člověka stále téměř nadlidským úkolem a není tedy žádným tajemstvím, že se tento problém, který viditelně neškodí, dostává často na okraj zájmu většinové veřejnosti. To, že se dříve nebo později projeví - a pochopitelně s mnohem větší razancí - je nasnadě...

Navíc čísla hovoří jasně. Podle statistických dat bojuje v České republice zhruba 40 % lidé s obezitou - některé prameny však udávají dokonce 60 - 65 %. Mezi příčiny pak patří především nadměrný příjem kalorií, nedostatek pohybu a nepravidelné stravování.

Pakliže je cílem přesvědčit co největší počet běžných konzumentů, aby začali lépe jíst, nezbude nic jiného než se zaměřit na jejich "dovzdělávání". To je pochopitelně s ohledem na zájem, jaký ve vyspělém světě v otázkách zásad zdravého stravování panuje, více než obtížné.

Zásadní otázka, na kterou je třeba odpovědět, tak zní: Jakým způsobem docílit toho, aby jídelníček toho nejprůměrnějšího konzumního zákazníka byl alespoň částečně nutričně vyvážený?
Přitom elementární zájem o kvalitu kupovaných výrobků existuje. Z průzkumů bylo zjištěno, že zákazníci sice mají zájem o rozpoznávání složení potravin, ale že současné formě značení nerozumí. A to i přes to, že systém zápisu složení je v současnosti již velmi jednoduchý – v České republice je to například značení pomocí GDA, jehož propagátorem je také Potravinářská komora ČR…
Řešení tak na sebe nenechalo dlouho čekat.

The Choices International

Tím zmiňovaním řešením se stal program The Choices International, který se pokusil tento problém velmi efektivním způsobem eliminovat.

Vzniká v roce 2007 za přispění tří největších výrobců potravin - Campiny, Friesland Foods a Unileveru. Jeho centrem se stává Brusel v Belgii a jeho cíle jsou poprvé veřejně představeny téhož roku na desáté Evropské nutriční konferenci v Paříži.

Samotnému založení programu pochopitelně předcházelo několikaměsíční nastavování hodnotících kritérií a vůbec podmínek programu. Bylo rozhodnuto, že hodnotící kriteria, vycházející z deklarace Světové zdravotnické organizace v roce 2005 a nařízení Organizace OSN pro výživu a zemědělství, vytvoří nově zřízený Mezinárodní vědecký výbor, schraňující přední vědecké a akademické pracovníky z oblasti zdravé výživy. Předsedou výboru se stává profesor J.C. Seidell z Amsterdamské univerzity, dlouhodobý popularizátor obezitologie, z dalších členů pak lze jmenovat profesora B.M. Popkina ze Severokaroliské univerzity v USA, profesora V. Somozu z Vídeňské univerzity nebo doktora M. Raatse z univerzity v Surrey ve Velké Británii.

Cíl programu je více než jednoduchý - co nejsnadnější cestou spotřebitelům představit nutričně vyvážené potraviny, a to tak, aby se spotřebitel dokázal rozhodnout přímo na místě nákupu. Nejsilnějším nástrojem se stala značka „Healthy Choices“ v jednotlivých národních mutacích - oranžový terč s modrým zaškrtávacím znaménkem, který je znakem nutričně vyvážené potraviny. Ta je viditelně umístěna na výrobky zapojené do programu.
Spotřebitel tedy nemusí číst složení jednotlivých výrobků, stačí, když bude kupovat „podle značky Healthy Choces“ - bude tak mít jistotu, že daná potravina má své místo ve zdravém jídelníčku. Jinými slovy - značka na výrobku vlastně přečte nutriční hodnoty za každého zákazníka…

Za tři roky od svého založení program úspěšně funguje na osmi trzích po celém světě - konkrétně v Belgii, Brazílii, České republice, Německu, Nizozemí, Polsku, Jihoafrické republice a Israeli. Je do něj zapojeno více než 130 výrobců potravin a logo lze najít na čtyřech tisících výrobcích.

Program Vím, co jím

Česká verze iniciativy The Choices Programme dorazila na český trh nejprve pod křídly společnosti Unilever. Ihned od počátku však začalo být jasné, že podobnou značku nemůže provozovat soukromá společnost a tak se Unilever licence vzdal.

Druhý, zdařilejší start pak značka Vím, co jím zaznamenala v letošním roce. Majitelem licence se tentokrát stala obecně prospěšná společnost Vím, co jím a piju, o.p.s. Forma veřejné prospěšnosti nebyla pro držitele licence zvolena náhodou - každá obecně prospěšná musí uveřejnit přesné znění svých stanov, které jasně deklarují, jakým způsobem bude se značkou nakládáno a jak se naloží s financemi, které společnost získá.
Obecně prospěšné společnosti mají ze zákona navíc stanoven jeden podstatný kontrolní mechanismus – peníze, které získají, nesmí být její zisk použitý ve prospěch zakladatelů nebo zaměstnanců. Všechny získané peníze musí být použity k poskytování obecně prospěšných služeb, kvůli kterým byla obecně prospěšná společnost „Vím, co jím a piju“ založena.

Odborným garantem programu se pro Českou republiku stala doktorka Iva Málková, zakladatelka sdružení STOB - stop obezitě.

Podmínky programu pro Českou republiku

V České republice pro přihlašované potraviny platí stejná nutriční kriteria jako pro ostatní členy programu Choices Programme. Jejich aktuální podobu je možné získat na oficiálních českých stránkách www.vimcojim.cz, případně je možné vyžádat jejich podobu pomocí zde uvedených kontaktů.

Každý produkt, který je do programu přihlašován, musí doložit, že daná kritéria splňuje. Jinými slovy - před samotným vstupem do programu je potřeba předložit jasnou a nezávislou zprávu o složení výrobku.
Vyhodnocení kritérií a rozhodnutí o udělení nebo neudělení možnosti používat značku "Vím, co jím" přichází zpravidla třicet dní od podání žádosti a doručení potřebných dokumentů. Kontaktní osoba je o výsledku posouzení kritérií se složením výrobku informována písemně.

V případě, že výrobce není schopen doložit nezávislým potravinářským orgánem deklarované složení, může o schválení požádat přímo společnost Vím co jím a piju, o.p.s., která zprávu nechá zpracovat samostatně včetně zajištění potřebné administrativy.

Program na celém světě funguje na komerční bázi - tedy bez přímé finanční (dotační) podpory národních organizací nebo vlád a stejně tomu je i v České republice. To ovšem neznamená, že by program podléhal lobby v potravinářském oboru. Ba naopak - svou nezávislostí na státních penězích si může dovolit přijmout za svého člena skutečně kohokoli, kdo splní přísné podmínky.
V České republice byl pro vstup do programu Vím, co jím stanoven optimální poplatek 6000 Kč za propůjčení značky Vím, co jím na jednu prodejní jednotku po dobu jednoho roku. Cena byla vydefinována s ohledem na specifika českého trhu - její výše by neměla odradit ani menší výrobce a finanční stránka by tedy neměla být překážkou pro vstup do programu.

Potřebujeme další značku na obal?

Jednou z otázek, která se nabízí, je, zda v současné době, kdy obaly výrobků zaplňuje jedna značka za druhou, potřebujeme další symbol. Zvláště v případě, kdy existuje poměrně sofistikované značení GDA pomocí tzv. nutriční bubliny.

Argumenty se pochopitelně najdou na obou stranách.

Je však třeba uvědomit si jednu věc - že umístění jakéhokoli loga je vždy rozhodnutím výrobce a v podstatě ho nelze žádným způsobem regulovat. Každý výrobce by se ovšem měl sám zamyslet nad tím, které značky jsou skutečně podpořené komplexním a objektivním programem a nepodléhat dojmu, že potravinářská certifikace má sloužit primárně jako marketingový nástroj.
Program Vím, co jím však na obalech výrobků najde své místo. I po boku značení GDA. V tomto případě se totiž jedná o skvělé vzájemné doplnění - zatímco nutriční bublina poslouží zákazníkům, kteří svůj jídelníček hlídají za pomoci sofistikovaných metod, značka Vím, co jím pomůže úplným nováčkům a třeba se pro ně stane prvním krokem pro dodržování zásad zdravého a vyváženého stravování.
A to je rozhodně chvályhodná záležitost, kterou je vhodné podpořit.