Následky na sebe obvykle nenechají dlouho čekat. Celoročně jsme unavení, nervózní, podráždění. Trápí nás vysušené sliznice nosu a očí, letní angíny z pobytu v příliš podchlazených prostorách, oslabená imunita. Jakmile nyní v zimě jeden člověk kýchne, klimatizace viry a bakterie roznese všude kolem a choroby zejména dýchacích cest sklátí i ostatní. Jak přežít klimatizovaný svět bez újmy na zdraví?

Pandemie nedostatku vitamínu D

„Velkým problémem, s ním že v současnosti setkáváme, je pandemie nedostatku vitamínu D, jehož zdrojem je pro nás zejména sluneční záření,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá. Vitamín D je přitom nepostradatelný hlavně proto, aby náš organismus dokázal vstřebat a využít vápník. Má také vztah k prevenci nádorových a autoimunitních onemocnění.

Přidejte ryby

Člověk je na pracovišti obvykle zavřený od ráda do večera. Nemá šanci slunce zažít, a když už se na slunce dostane, namaže se krémem s vysokým faktorem. Ten ho sice chrání před vznikem rakoviny kůže, ale zároveň zabrání průchodu UV záření do těla, a tudíž aktivaci vitamínu D. Co s tím?

Nezbývá, než zvýšit příjem ryb a rybího tuku. Dobré také je vyrazit na sluníčko v době, kdy jeho aktivita není extrémní, tedy později odpoledne a k večeru, kdy se před ním již nemusíme tolik chránit.

Procházka lepší než fitko

„Lidé, kteří musí trávit hodně času v uzavřených prostorách, by se měli intenzivně snažit, každou možnou chvíli strávit venku. Proto, chci-li udělat něco pro své zdraví, je lepší než do fitka či posilovny jít po práci na delší procházku,“ doporučuje Karolína Hlavatá.

Pijte vlažnou vodu

Dalším důležitým „oživovačem“ při pobytu v klimatizovaných prostorách je dostatečný pitný režim. „Lepší je pít vlažnou vodu nebo čaj. Konzumací studených nápojů snáze prochladneme,“ varuje dietoložka Hlavatá. Radí také dbát na dobrou obuv a vhodné oblečení, abychom neprostydli. Pokud můžeme ovlivnit nastavení klimatizace, není dobré ji snižovat na příliš nízké teploty. Ideálem však není ani opak...

Palivo pro mozek – sacharidy

Vzduch, který prohání klimatizace objektem není stejný, jako ten, který by dovnitř proudil otevřeným oknem. Nedostatek kyslíku má pak na svědomí, že náš mozek nejede na plné obrátky. „Jako palivo pro mentální činnost jsou sacharidy. Nejde ale o to chroupat sladké. Cílem je spíše vyrovnaná hladina krevního cukru, aby mozek neměl jak nedostatek, což vede k pocitu hladu a chuti na sladké, tak přebytek, který zase končívá obezitou,“ objasňuje doktorka Hlavatá.

Sacharid plus bílkovina

	Celozrnné sušenky s logem Vím, co jím prodává společnost REJ.

Příjem sacharidů by měl být rozložen do celého dne. Dopřejte si jídlo pětkrát denně, v každém by měly být i sacharid. Je vhodné sacharidy vždy doplnit bílkovinou. Každé jídlo z pěti by mělo obsahovat zeleninu nebo ovoce. „Sacharidy by měly být komplexní celozrnné. Celozrnná mouka obsahuje řadu vitamínu hlavně B skupiny, který je důležitý pro činnost nervového systému. Z bílého rohlíku nikdy vitamín B nezískáme. Vhodné jsou proto například celozrnné sušenky, občas zařadit sušené ovoce, sušené banány, meruňky. Ty obsahují draslík, který také napomáhá duševní výkonnosti,“ radí Karolína Hlavatá.