Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Usnadní vaši volbu při nákupu potravin
Detail příběhu
Příběhy

Člověk musí změnu chtít a neměl by se bát říct si o pomoc 

Petr Matuška se rozhodl podělit o svoji cestu ke zdravému životnímu stylu. Nebyla vůbec jednoduchá, ale s pomocí ji zvládne snad každý.

O tom, jaký vliv mají rodinné návyky ve stravování na vývoj dětí a dospívajících, se na vlastní kůži přesvědčil i Petr. Jako benjamínek rodiny byl opečováván, nic se mu v jídle neodepíralo a neřešila se ani pravidelnost ve stravování. To se ale brzy projevilo na jeho rostoucí váze.  

Problém začal v dětství

Vztah ke sportu Petr ztratil už na základní škole. Ostatní děti se mu posmívaly a  tak se hodiny tělocviku staly brzy stresovými situacemi, kterým se snažil bránit omluvenkami či simulováním nemocí. “Při jakýchkoli fyzických aktivitách mě stále provázel pocit, že bych to dělat neměl a utvrzovala mě v tom špatná fyzička a potutelné pohledy ostatních lidí,” popisuje Petr svoje dětství, kde jeho problém s váhou vznikl.

Kdo zaváhá, nežere

„Doma se vařila klasická česká jídla, ale mně nestačily normální porce. Razilo se u nás heslo: „Kdo zaváhá, nežere!“. A já se přecpával hlavně v noci. Vzpomínám na doby, kdy jsem dokázal za den spořádat celý pekáč zapečených těstovin, denně tabulku nugátové čokolády, litr mléka a spousty dalších prohřešků, až mě z toho mrazí,“ uvádí. Rodina si sice uvědomovala, že to začíná být vážné, ale Petr o tom nechtěl ani slyšet. V průběhu střední školy mu ale pomalu začalo docházet, že se to samo nespraví, že z toho „nevyroste“, jak mu říkali, když byl malý. „Ale nevěděl jsem jak to měnit, kde začít,“ dodává.

Nutriční terapeutka Veronika Jirkalová doporučuje v takové situaci zajít za odborníkem. Do poradny zdravého životního stylu, k nutričnímu terapeutovi či k lékaři, který vyhodnotí danou situaci.

„Jako první by se měla odhalit příčina obezity. Může se jednat o obezitu způsobenou dietními chybami, nulovým pohybem, skrytým onemocněním, působením některých medikamentů nebo kombinací více činitelů. Odborník pak upraví výběr potravin, velikost porcí, pitný režim i pohyb,“ komentuje terapeutka.


Posilovna není ideální start hubnutí

Svoji váhu Petr neřešil až do vysoké školy. Pak naštěstí dostal impuls se svým stavem něco udělat. „Bratr a jeho kamarád mě donutili jít do posilovny a pořídit si kolo. Bohužel z té doby nemám žádné údaje o hmotnosti, styděl jsem se a bál jsem se čelit realitě. Ale odhadem byla moje váha kolem 135 kilogramů na 180 cm výšky.“

Petr ale brzy přišel na to, že pro redukci váhy není silové cvičení ideální. „Donutit se do aerobního cvičení bylo pro mě nemyslitelné. Kvůli nízké vytrvalosti a zdatnosti jsem byl demotivovaný a uzavřel se bludný kruh. Posílil jsem sice ruce a nohy, ale jádro (břicho, záda) zůstalo stejné, ochablé a slabé.

Pokud chceme redukovat kilogramy a tedy pálit tukové zásoby, musíme začít aerobní zátěží a hlídat si tepovou frekvenci. V tu chvíli začíná pálení tuků a taková aktivita má pozitivní vliv na redukci hmotnosti. Silový trénink jako je posilovna má pozitivní efekt až ve chvíli, kdy chceme zpevnit postavu, například po redukci několika kilogramů, jinak spíše demotivuje a to z důvodu, že hmotnost může jít naopak ještě nahoru, nebo se zastavit. Důvodem je přibývající svalová hmota, která je těžší než tuk.

Problém byl i v tom, že Petr neupravil jídelníček. Nechtěl se vzdát svých oblíbených dobrot, čokolád, dortíků, řízků dalších. Do posilovny vydržel chodit asi půl roku, pak ale přišly starosti ve škole a nebylo s kým chodit sportovat, což Petra znovu odradilo.

Stres ze školy a další kila

Konec studia obnášel hodiny sezení před počítačem a bojování se stresem prostřednictvím dalšího nezdravého jídla.

V takovém stresovém období by se nemělo zapomínat na to, že má člověk výrazně nižší energetický výdej. Proto je třeba upravit kalorický přísun, například zmenšením porcí, pravidelnost je ale třeba dodržovat. „Velký pozor je třeba dávat na kalorické nápoje (slazená káva, limonády, energetické nápoje,..). Z pohybu doporučuji alespoň večerní procházku k protažení těla, rozhýbání všech svalových skupin a také jako ideální odrelaxování pro mozkové buňky,“ radí nutriční terapeutka Veronika Jirkalová.

Po konci studia se v létě 2011 začaly navíc u Petra objevovat první zdravotní problémy. Nadměrné pocení, bolest hlavy (vysoký tlak), bolest kloubů, bušení srdce.

Ke změně se dopracoval postupně

Na začátku roku neměl Petr ještě tolik odhodlání, ale pak ho inspirovala jeho sestra, která ho přivedla na hodinu TRX. „Pro tělo to byl tak silný kopanec, že následující týden jsem se nemohl ani vyspat. Naříkal doslova každý sval, nebyl jsem schopný se ohnout, zvednou ze židle ani si uříznou chleba. To byl pro mě první velký šok, že prostá hodina cvičení lehkých posilovacích cviků mě takhle zdemoluje.“ Po týdnu bolest pominula, a tak šel Petr na další hodinu. Tentokrát už bolest netrvala týden, ale „jen pět dní“.

„Po dvou měsících jsem zjistil, že jsem najednou ohebnější, silnější, rychlejší a mám ze sebe dobrý pocit.” Postupně se začal učit zásadám zdravého stravování a zjišťoval, který pohyb je pro něj ideální. „Zjistil jsem si doporučené porce pro chlapa, počítání kalorií mi ukázalo kolik toho jím a kolik špatností do sebe dostávám. Do té doby bylo pro mě jídlo zdrojem endorfinů a dobré nálady, proto začátky byly krušné, ale měl jsem cíl: Změnit svůj život a pomoci i ostatním,” dodává.

Po prvním týdnu klesla váha téměř o 3 kg. Ke každotýdennímu TRX ve funkčním centru přidal Petr ještě dlouhé procházky. “Najednou se sešel měsíc s měsícem a úbytek byl už 5 kg a nový jídelníček se začínal zarývat pod kůži. Nakupování vhodných surovin začalo být jednodušší a chutě menší,” popisuje Petr svoji změnu.

Pomoc a odhodlání

Díky samovzdělávání na poli zdravých a špatných jídel, zkoušení nových chutí a kombinací, kterými nahrazoval sladkosti, pravidelná aktivita a pomoc příbuzných a zaměstnanců centra funkčního tréninku Go Fitness Petr dosáhnul svého prvního cíle, váhy 120 kilogramů. Tento milník padl přesně 19.7. 2012.

Vysněnou metou ale bylo dostat se na 95 kilo. Petr proto přidal více cvičení a nepřestával ve svém odhodlání. Ale cesta nebyla jen tak. “Váha kolísala, jak se tělo přizpůsobilo novému, zdravému, aktivnímu životnímu stylu. Touha mě tlačila dál a nutila cvičit intenzivněji. Množství přijatých živin jsem ale zvyšoval a dbal jsem i na relaxování a odpočinek. V lednu letošního roku mi váha konečně ukázala 94,6 kg. Boj skončil a přebytečný tuk byl poražen. Nový boj ale začíná! Vytvoření vyváženého jídelníčku pro udržení váhy, zabránění ztrátě svaloviny a důležitá bude i psychika.

 

Nový život

“V současné době se chci zaměřit na pomoc lidem, kteří nevědí jak začít a nemají nikoho, kdo by jim nějak pomohl a podporoval je a věřil jim. Proto se snažím zvyšovat své vzdělání ohledně zdravé výživy a tvorbě vhodných jídelníčků,” dodává Petr s tím, že prochází trenérským kurzem a chystá se studovat obor nutriční specialista.

Rady na závěr

Petr si je vědom toho, že během své cesty udělal spoustu chyb, kterých by se býval rád vyvaroval. Aby pomohl ostatním, kteří mají přechod ke zdravému životnímu stylu ještě před sebou, sepsal pár rad.

  • Jděte na kompletní vyšetření k lékaři. Není nic horšího než špatnou volbou pohybu zhoršit svůj stav. Dobré je podstoupit měření obsahu tuku, svalů a vody aby bylo možné efektivně sledovat postup hubnutí a přizpůsobovat jídelníček a pohyb Vámi stanovenému cíli.
  • Nemusíte začínat sami, stačí navštívit výživového poradce, trenéra nebo alespoň internetová fóra, kde seženete rady, podporu a inspiraci.
  • Najděte si silnou motivaci, vidinu, co uděláte, až dojdete k cíli (například: už se těším, až vylezu na horu, až si zalyžuju, zkusím nové sporty, apod.), to posílí vůli a vytrvalost.
  • Nesoustřeďte se na váhu a zrcadlo. Každý měsíc se vyfoťte, tak uvidíte rozdíl.
  • Vymezte si čas na pohyb a bez přemýšlení ho využijte.
S tím souhlasí i nutriční specialistka Veronika Jirkalová. “Terapie obezity by měla být multidisciplinární – není to jen záležitost stravovacích návyků (tedy nutričního terapeuta, výživového poradce,..), ale také správně nastaveného pohybového režimu (tedy trenéra ve fitness centru, fyzioterapeuta,..) a  psychická pohoda (kouč, psycholog,..) - to vše ruku v ruce. Nemělo by se zapomínat ani na jednu z těchto složek, jedině tak můžou fungovat na 100 %.


 

Spolupracujeme s       

  Stop cukrovc e Sekce nutričních terapeutů ČAS

 

 

 

 

 

 

 

Školní informační kanál

Jihočeské zemědělské muzeum

SPZO