Prvních 1000 dnů
 Zdroj: Prvních 1000 dnů ze Shutterstock

Co dělat pro zdárný průběh těhotenství?

Výživa v časném věku může pozitivně naprogramovat fyziologii dítěte (např. imunitní systém, funkci mozku, nastavení metabolismu), jeho chování (např. stravovací návyky a chuťové preference) a stát se tak dlouhodobým přínosem pro jeho zdraví.

Pokud je to jen trochu možné, je dobré se na nadcházející těhotenství připravit

Minimálně 3 měsíce před plánovaným početím by žena měla dbát na vyváženou stravu, popř. přestala kouřit, omezila příjem alkoholu a začala užívat kyselinu listovou. Úpravy životního stylu prospějí i mužům.

Plodnost může podpořit především dostatečný příjem vitaminu D a vápníku. Vápník se ukazuje jako důležitý pro spermatogenezi a pohyblivost spermií. Cílem je dosáhnout denního příjmu vápníku 1 000 mg. Jako zdroj slouží nejen mléčné výrobky, tvarohy a sýry, ale také sardinky konzumované s kostřičkou, mák a některé druhy zeleniny, především kapusta. Zejména pro muže je důležité zvýšit příjem zinku, jehož nízká hladina je spojena se snížením počtu spermií, menším objemem spermatu, a tedy i nižší plodností. Na zinek je bohaté maso, především hovězí, mořské plody a celozrnné obiloviny. Důležité je zvýšit také příjem n-3 mastných kyselin, jejichž zdrojem jsou především mořské ryby a některé druhy rostlinných olejů (olej z vlašských ořechů nebo lněný olej). N-3 mastné kyseliny slouží k tvorbě eikosanoidů, což jsou látky, které zvyšují prokrvení dělohy a tím zvyšují i šance na otěhotnění. Pro zajištění dostatečného příjmu n-3 mastných kyselin je doporučováno jíst ryby minimálně 2x týdně.

Pro úspěšné otěhotnění a jeho bezproblémový průběh, porod a zdraví dítěte i matky je stěžejní přiměřená tělesná hmotnost

Na vztah mezi tělesnou hmotností a možností otěhotnět se často zapomíná, navzdory tomu, že úprava váhy je v možnostech jedince, na rozdíl od např. neprůchodnosti vaječníků následkem opakovaných zánětů. Nepříznivě působí jak příliš nízká hmotnost (podle hodnot BMI pod 18,5 kg/m2), tak vysoká (BMI nad 30 kg/m2). Samozřejmě platí, že čím větší extrém, tím je šance na otěhotnění menší.

Normální menstruace závisí na udržení určitého podílu tuku v těle, který se pohybuje okolo 20 % tělesné váhy ženy. Uvádí se, že u žen vážících jen o 10 % méně, než je jejich optimální tělesná hmotnost, již dochází k poruchám menstruačního cyklu, které mohou zapříčinit neplodnost. Vymizení menstruace je např. jedním z nejdůležitějších diagnostických kritérií pro mentální anorexii. Ženám příliš štíhlým zpravidla stačí přibrat průměrně 5 kg a menstruační cyklus se normalizuje. S poruchami menstruačního cyklu se ale mohou setkat i zdravé dívky-sportovkyně, které mají velmi nízké procento tělesného tuku.

Přibližně 30–40 % obézních žen se potýká se sníženou plodností

Přičemž šance otěhotnět významně klesá s vzrůstající hodnotou BMI. Ženy s nadváhou mají pouze 60–75 % šanci otěhotnět, v případě BMI 35 kg/m2 a více klesá pravděpodobnost na 30–40 %. Úpravou hmotnosti si mohou mnohé ženy ušetřit peripetie spojené s umělým oplodněním. Podle studií se totiž ukazuje, že obézním ženám stačí zredukovat přibližně 8-10 % oproti výchozí hmotnosti, aby se upravily hormonální hladiny a obnovila se ovulace. 

Víte že?

Problémy s početím má v České republice přibližně 20 % párů? Přibližně ve 40 % případů je příčina neplodnosti na straně muže, v 50–60 % u ženy a v určitém procentu případů se jedná o kombinaci nepříznivých faktorů u obou partnerů.

Vedle hmotnosti před otěhotněním je důležité sledovat i hmotnostní přírůstky v době těhotenství. Optimální hmotnostní přírůstky se odvíjejí od výchozí váhy, resp. BMI:

• Obézní ženy (BMI nad 30 kg/m2): 4 - 7 kg
• Normální tělesná hmotnost: 11,5-16 kg
• Nízká tělesná hmotnost (BMI pod 18,5 kg/m2): 12,5-18 kg

Jaká jsou rizika u obézních těhotných?

Se stoupajícím BMI se zvyšuje riziko řady onemocnění, která jsou nebezpečná jak pro matku, tak pro plod.

Těhotné až 4–5x častěji trpí vysokým krevním tlakem, preeklampsií (závažný stav charakterizovaný vysokým tkáme, bílkovinou v moči a otoky), hrozí rozvoj gestačního diabetu (těhotenské cukrovky).
• Popisován je až 3x častější porod mrtvého plodu, vrozené vývojové vady (především defekty neurální trubice zapříčiněné sníženým vstřebáváním kyseliny listové u obézních, srdeční vady), nízká porodní hmotnost a intrauterinní růstová retardace plodu.
Zvýšeno je riziko spontánních potratů. Riziko potratu prudce roste se zvyšujícím se BMI.
Porod je zatížen vyšším výskytem komplikací, 2–3x častěji je nutné přistoupit k císařskému řezu, zpravidla z důvodu makrosomie plodu (hmotnost plodu nad 4 000 g). Poporodní komplikace matky zahrnují infekce močových cest a zhoršené hojení ran, menší úspěšnost kojení.
Komplikace se nevyhýbají ani novorozenci. U novorozenců vedle vysoké porodní hmotnosti jsou typickými komplikacemi také hypoglykémie v prvních hodinách po porodu a závažnější a delší průběh novorozenecké žloutenky. Studie ukazují, že děti, které byly v těhotenství vystaveny hyperglykémii (vysoké hladině krevního cukru v důsledku těhotenské cukrovky matky), jsou v dospělosti častěji obézní, mají cukrovku 2.typu, vysoký krevní tlak.

Na co nezapomínat?

Strava těhotné by měla být kvalitní, pestrá, vyvážená, dobře stravitelná a obsahovat dostatečné množství energie, bílkovin, vitaminů a minerálních látek
Rozhodně ale neplatí, že je potřeba jíst za dva, nebo že lze v těhotenství popustit uzdu chutím a jíst vše, co se mi zlíbí
• Pamatujte, že tím, jak jíte, ovlivňujete budoucnost svého dítěte