Makrobiotika není zcela starý směr ve stravování a do jisté míry není ani životní filozofií, i když z čínské filozofie vychází. Žádné solidní důkazy o tom, že by měla léčivou moc, neexistují. Naopak jeden z jejích největších propagátorů Michio Kushi, který tvrdil, že makrobiotika léčí rakovinu, sám s rakovinou tlustého střeva skončil v péči lékařů a na operačním stole.

Ve svých nařízeních je přísná

Makrobiotika jako taková má několik stupňů podle toho, jak moc je přísná. Mírnější stupně připomínají racionální stravu, pak přechází k vegetariánství a až do extrémních forem, kdy lidé konzumují jen obiloviny.

Jídelníček by měl podle vyznavačů makrobiotiky obsahovat 50 až 60 procent celozrnných obilovin, 20 až 30 procent lokální zeleniny, 5 až 10 procent mohou být luštěniny a potraviny ze sóji, jako je například tofu či tempeh. Nejpřísnější stupeň makrobiotiky však počítá jen s příjmem celozrnné rýže anebo obilovin.

Ve velmi omezené míře připouští konzumaci ryb, mořských plodů, lokálního ovoce a ořechů.

Tohle zakazuje

Makrobiotický jídelníček nezná mléko a mléčné výrobky, vejce, maso, a to ani drůbeží, cukr, polotovary, tropické ovoce, džusy, bylinné čaje, aromatická a ostrá koření. Přípustné nejsou ani brambory a některé druhy zeleniny, jako je špenát, cuketa, rajčata, papriky. Omezuje také příjem tekutin. Pít má podle ní člověk jen, pokud dostane skutečně žízeň. Zakazuje alkohol a kávu.

Riskantně omezuje bílkoviny

Dietoložka Karolína Hlavatá příliš pozitiv v makrobiotice nevidí a spíše před ní varuje. „Výrazně omezuje příjem bílkovin, které jsou osou života. Dále nesmyslně klade důraz na nízký pitný režim. Navíc jídelníček obsahuje poměrně hodně sodíku,“ říká dietoložka. Pokud vás makrobiotika přece jen láká, pak sáhněte po mírnější formě. Ještě před tím ale raději s lékařem zkonzultujte svůj zdravotní stav.

Děti poškozuje

Makrobiotika a zejména její extrémní formy se nehodí pro každého. „Nepatří nikam, kde je potřeba růstu a vývoje organismu. Není tedy vůbec vhodná pro dospívající a děti, ani pro těhotné,“ varuje Karolína Hlavatá.

U dětí může doslova poškodit zdraví. „Nedostatek bílkovin může vést k tomu, že jsou slabší, nenaplní svou možnou výšku. Bývají častěji nemocné,“ objasňuje dietoložka. Rizikem je i nedostatek vápníku, vitamínů D, B12 a B2. Kromě nedostatečného růstu může nedostatek některých živin v makrobiotické stravě způsobit u dítěte i jeho mentální poškození. Navíc je pro ně těžko stravitelná. „Děti nejsou připraveny na tak velký objem stravy jako je tomu po zatížení zažívacího traktu vlákninou,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.

Nemocné může oslabit

K makrobiotice si často obracejí lidé, které osud postavil tváří v tvář vážnému onemocnění, zejména rakovině. Tito pacienti hledají často cestu k uzdravení mimo klasickou medicínu. Právě to ale může být velmi riskantní.

„U nemocných, zejména onkologicky, je cílem, aby v průběhu léčby příliš nehubnuli. Čím vyšší jsou úbytky hmotnosti, tím je horší prognóza,“ míní Karolína Hlavatá. Každý velký úbytek hmotnosti může vést k tomu, že si člověk zavře vrátka k léčbě. „Aby protinádorovou léčbu, ať už chemoterapii, ozařování či jinou, mohl úspěšně podstoupit, musí být v dobrém nutričním stavu. Je třeba, aby měl organismus z čeho brát,“ říká dietoložka. Pokud se již rozhodnete při zdravotních potížích vyzkoušet makrobiotiku, učiňte tak jedině pod dohledem lékaře.

Nabízí i pozitiva

Pár zásad, kterými bychom se mohli pro zdravý životní styl inspirovat, lze nalézt i v makrobiotice:

  • Konzumace dostatečného množství vlákniny a zeleniny, včetně nakládané – kvašené.
  • Orientace na celozrnné produkty.
  • Upřednostňování kvalitních a bio potravin před polotovary.
  • Výběr sezónních potravin z lokálních zdrojů.
  • Maximální omezení cukrů a alkoholu.
  • Způsob stravování – podle makrobiotiků je třeba jíst pomalu. Dokonce doporučují každé sousto nejméně padesátkrát pokousat.