Betaglukany pro zdraví

Většina volně prodejných preparátů na posílení imunity obsahuje takzvané betaglukany.

„Jde o polysacharidy, které mají schopnost podporovat správnou funkci imunitního systému – zvyšovat celkovou obranyschopnost organismu,“ vysvětluje nutriční terapeutka Zuzana Douchová s tím, že působí protivirově i antibakteriálně. Studie jim dokonce připisují určité protinádorové účinky.

Jak účinkují v těle

Jak betaglukany zvyšují výkonnost imunitního systému?

„Působí jako antigeny, vyvolávají imunitní reakci. Tou je například stimulace makrofágů, které jsou jednoduše řečeno vojáky imunitního systému v první linii, mají za úkol ničit mikroorganismy – tedy i viry a bakterie způsobující nemoci projevující se rýmou, kašlem, teplotou... Dále působí na zánětlivé procesy v těle, hojení ran a tak dále,“ vysvětluje Zuzana Douchová.

Pestrost není fráze

Účinky betaglukanů potvrdily desítky studií, farmaceutické firmy chtějí vydělat, a tak nabízejí řadu potravních doplňků, které je obsahují.

Je-li člověk znalý a radu lékařů a nutričních specialistů, že je důležitá pestrost jídelníčku, nepovažuje za frázi, může ušetřit.

  • „Betaglukany najdeme například v ovsu, ječmeni, některých houbách – hlívě ústřičné, šitake, outlovce, lesklokorce, kvasinkách,“ popisuje Zuzana Douchová a hned přidává první radu: „Moderní zpracování mouky vede k odstranění obalových vrstev zrna, ty obsahují vlákninu, kde se betaglukany nachází. Proto je vhodné kupovat celozrnné pečivo. A snídaně, kdy si dáme ovesné vločky a jogurt či kaši z vloček, není jen pro dietáře,“ míní nutriční terapeutka Zuzana Douchová.

Ječné kroupy jedly babičky a děti školce

Schválně, kdy jste naposledy jedli ječné kroupy? Ty přitom bývaly součástí jídelníčku našich předků obvykle v zimě, stačí si vzpomenou na Vánoce a kubu. Dávaly se do zabíjačkových specialit, a zabíjelo se v zimě. A co takové rčení: „Hrách a kroupy, to je hloupý“. Proč se říkalo?

„No protože kroupy a luštěniny byly opravdu jedním ze stavebních kamenů jídelníčku. U ječmene je navíc zajímavé, že betaglukany jsou obsaženy v celém jeho zrnu. U ostatních obilovin to je především v již uvedených obalových vrstvách, které se při výrobě bílé mouky odstraňují,“ říká Zuzana Douchová.

Mnozí si také jistě vzpomenou na vůni, pro někoho nelibou, která se linula z kuchyně v mateřské školce či škole, když byly na jídelníčku drožďové knedlíčky či drožďová pomazánka. V kvasinkách, tedy droždí i kvásku, betaglukany opět najdeme.

Zázračnou možností jsou houby

Reishi, shiitake, maitake, cordyceps, jidášovo ucho, hlíva ústřičná... V Česku je nejznámější posledně jmenovaná, názvy ostatních jsou poněkud tajemné, případně víme, že existují, jen díky asijské kuchyni. Tyto „léčivé“ houby velmi často používají právě zejména Číňané a Japonci, kteří jejich účinek ověřují ve své medicíně už tisíce let. Od nich používání okoukaly opět výrobci potravních doplňků a v lékárně si tak můžete koupit hlívu a další v kapslích. Proč ale polykat pilule, když si na těchto houbách lze pochutnat... Jsme opět u pestré stravy.

V žádném případě ale nelze volit postup: mám zdravotní problém, jdu se „léčit“ houbami.

„Vždy bychom měli myslet na pravidlo, že náš jídelníček má být pestrý celoročně, celoživotně. Patří do něj i tyto druhy hub. Měli bychom látek, které nám poskytují houby, obilniny, kvasinky a tak dále, využívat pravidelně,“ říká Zuzana Douchová.

Pomáhají mírnit i alergii

Studie prokázaly, že betaglukany mají vliv nejen na posílení imunity v zimním období, kdy je sezóna viróz a chřipek. Pomáhají mírnit i projevy pylové alergie, podílejí se na snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi... Je tedy pestrost stravy frází?