Sounáležitost je číslem 1 na žebříku priorit HR manažerů

Nelze říct, že bez sounáležitosti nelze podnikat, ale práce motivovaných lidí, kterým nejde jen o sebe, ale i o vlastní kolegy, je jednoduše efektivnější a kvalitnější. Navíc podněcuje i větší iniciativu zaměstnanců, z které vychází inovace. Právě ty přitom mnoha firmám dokáží zachránit jejich opodstatnění na neustále se měnícím trhu. Význam sounáležitosti akcentuje i studie společnosti Delloite Trendy v oblasti lidského kapitálu pro rok 2020. Dle ní je hlavní oblastí, na kterou by se společnosti měly zaměřit, vybudování pocitu sounáležitosti zaměstnance s firmou.

„Významným elementem podpory sounáležitosti je vědomí lidí, že jejich práce má smysl a že si na cestě za dosažením cíle uvědomují vlastní přínos. Lidé, kteří chápou smysl své činnosti, mají nižší absenci v práci, jsou méně vystaveni riziku odchodu z firmy a v navíc jsou ochotnější spolupracovat a překlenout názorové rozdíly.“ 

Ze studie vyplynulo, že v České republice je sounáležitost na nejvyšší příčce trendů mezi HR profesionály. Cítí to tak 91 % z nich, v globální kontextu je na stříbrné pozici (79 %) hned za souvisejícím pojmem „wellbeing“ (80 %), který je o tom, aby bylo lidem dobře v práci i díky možnosti kombinovat ji s naplňujícím osobním životem.

V roce 2020 nastala situace, v které teambuilding ani „firemní pivo“ neuspořádáte

Zkratkou k budování sounáležitosti jsou pro HR manažery „offsite výjezdy“, s nimi často spojené teambuildingové aktivity, případně vánoční či jiné večírky. Jistě mají svou účinnost, vytvářejí totiž příležitosti pro to, aby se lidé mohli poznat i v jiných než pracovních rolích.

epidemieEpidemie nového koronaviru ovšem tyto aktivity nemilosrdně stopla. Dle studie personální agentury Předvýběr.CZ nadpoloviční většina firem (57 %), které pravidelně pořádají stmelovací akce pro svoje zaměstnance, v roce 2020 teambuilding vyškrtla ze svého programu. Není to kvůli tomu, že by v HR oddělení nevěřili v jejich účinnost. Na vině jsou v 79 % případů protiepidemická opatření, v 5 % procentech šlo o ekonomické důvody. Ve zbytku firem pak vyčkávají, jak se situace vyvine, nebo šlo o jiné interní důvody.

Motivace k práci dostává doma zabrat

Zejména „offsite výjezdy“ jsou často pořádány jako nástroj k tomu, aby se semknul tým a začal makat ještě více společně za dosažením vytyčeného cíle. Ten navíc bývá často na takovéto akci lépe vysvětlen a připomenut, aby ho tým skutečně vzal za svůj. Vynucený a plný přesun do domácích kanceláří může mít bohužel zcela opačné účinky. Jde o to svízelnější komplikaci, pokud firma musí pod tlakem nových okolností svoje cíle zásadně přehodnotit.

Ve studii o motivaci zaměstnanců provedené na Technické univerzitě ve Valencii identifikovali následující výčet motivujících faktorů v pracovním prostředí:

  1. uznání
  2. řízení výkonnosti
  3. školení
  4. povýšení
  5. komunikace
  6. přátelské prostředí

work placeNení přitom těžké identifikovat, že na dálku některé faktory oslabují. Přátelské prostředí kanceláře se může změnit v boj o stůl, klid a přežití v malém bytě, kde se snaží pracovat i váš životní partner či partnerka a zároveň probíhá online výuka vašich dětí.

Mnoho manažerů se s řízením výkonnosti, předáváním poznatků a vědomostí nebo vyjadřováním uznání na dálku pere poprvé, hledá, co funguje a nefunguje, a přitom pochopitelně dělá řadu chyb. Přidejme k tomu to, že část lidí není na home office stavěná a k podávání výkonu potřebuje nevyslovený sociální tlak okolí v kanceláři.

Mnoho z těchto negativ lze napravit a odhodlaný manažer nakonec najde cestu k efektivnímu řízení i v „distanční podobě“ (tomuto tématu se věnujeme podrobně v článku „Jak řídit tým na dálku“). Větší potíží ovšem je, že vyjmenované faktory přispívají svým dílem i k celkové sounáležitosti týmu a velice těžko se nahrazují pouze skrze virtuální komunikaci. Mluvíme především o přátelských kontaktech s kolegy, „pokecu“ v kuchyňce nebo na obědě, úsměvu, nonverbálnímu vyjádření uznání za dobrou práci. Jde o záblesky člověčiny netýkající se přímo pracovního výkonu, díky kterým znáte své kolegy více i jako lidi a cítíte s nimi větší… ano, sounáležitost.

Firma jako tým

aplikace Právě s cílem přispět k povzbuzení výše popsaných polidšťujících momentů vytvořil vydavatel Marketing Journa-lu, PR a komunikační agentura Focus Agency, mobilní aplikaci Firma jako tým (dále FJT). Ta pomáhá prostřednictvím výzev posilovat vztahy mezi členy, buduje firemní kulturu, motivuje, vyzývá k pohybu a nabízí tipy pro zdravý životní styl.

Každý uživatel si může vytvořit vlastní program a přizvat k němu svého kolegu nebo tým. Společnými silami pak plní aktivity nebo naopak vzájemně soutěží o nejlepší výsledek. Lidé vytvářejí výzvy v tom, co je skutečně baví. Přitom právě hlubší zájmy jsou tím, co nás definuje a také nás často činí pro ostatní sympatickými nebo nesympatickými. Můžete tak například zjistit, že ve firmě je stejně nadšený milovník hororů Stephena Kinga, s kterým si poté začnete vyměňovat pravidelně své dojmy a knížky.

I když pocit sounáležitosti zdánlivě buduje i vědomí toho, že minimálně kolegové rodiče jsou v tom s online výlukou dětí „všichni spolu“. Jde ovšem často jen o pocit sdíleného zmaru, o němž ve videohovoru s kolegy ztratíte na začátku jen pár vět o tom, jak „je to hrozné a že si najednou ceníte práce učitelů“. Nepůjdete víc do hloubky už jen proto, že máte na stole pracovní agendu a vaše bezdětné spolupracovníky to asi nezajímá. Když ale zasdílíte výzvu o tom, „jak zvládat haranténu“ (ano, to je slovu pro karanténu s dětmi) s tipy a postřehy z vaší domácnosti, najednou zmíněné „všichni spolu“ získává novou, vyšší kvalitu. I proto tu aplikace FJT je. 

Doba post-covidová starému kancelářskému režimu nepřeje

mladí lidé v práciDomnívat se, že po skončení zdravotního ohrožení koronavirem SARS-CoV-2 zůstanou věci při starém, by bylo bláhové. Proměnu zažije i způsob, jakým pracujeme, včetně toho kde. Neříkáme tím, že zaměstnanci už nebudou chtít vyjít ze svých domovů.

Ze všech generací pracovníků se těší na návrat práce s osobním kontaktem s kolegy nejvíce zástupci generace Z (ročníky narození 1995–2005). Mají totiž větší chuť učit se a vytvářet si půdu pro kariérní postup a vyšší mzdu. I tak se to ale dle české studie společnosti ManpowerGroup týká jen 51 % z nich.

Velká část lidí by uvítala jakýsi kompromis mezi starým režimem a tím novým. Scházet se v kanceláři na pár dnů v týdnů pro schůzky a formy kreativní spolupráce, které v online prostředí nejsou tak efektivní. Na práci spojenou s klidem a soustředěním si pak vzít home office. Dle odhadů společností CBRE bude v době post-covidové do kanceláře denně docházet pouze 25 % pracujících. A přesně tomu se velmi pravděpodobně přizpůsobí i metráž kanceláří a jejich podoba akcentující spíše prostor pro setkávání než „kukaně na práci u počítače“.

To mimo jiné znamená, že potřeba udržovat sounáležitost týmu na dálku bude zřetelná nadále i v době, kdy už nebude covid-19 každodenně v novinových titulcích. Mobilní aplikace Firma jako tým je naším řešením, které k tomu může pomoci. Podívejte se na zkušenosti těch, kteří ji vyzkoušeli.

Firma jako tým pohledem uživatelů

„Je pro mě velmi pozitivní, že jsem jako nový člen týmu mohla skrze aplikaci poznávat lépe kolegy. Kolegové se můžou poznat skrze různé aktivity — ať už jde o ty sportovní nebo řekněme intelektuální. Zjistila jsem, že někteří kolegové mají rádi knihy, a dokonce Stephena Kinga (mého oblíbence), což pro mě bylo velké překvapení. Za normálních okolností by se mi to asi těžce zjišťovalo.“

„Jsem ve firmě relativně nová. Vnímám to, že díky aplikaci se poznáváme lépe a lépe. Vím, koho baví sport, kdo se zapojí do výzvy ke čtení… Můžeme se v tom najít a dohodnout se třeba na designu kanceláře i společném teambuildingu.“

„Aplikace vám za příspěvky a komentáře dává odznáčky. Člověka vždy potěší, když někdo ocení jeho aktivitu.“

„Bavili mě sportovní výzvy a možnost srovnání. Například u chodící výzvy jsem si myslela, že hodně chodím. Když jsem večer viděla sportovní výsledky ostatních kolegů, tak jsem zjistila, že to tak není. Myslela jsem si, že žiju extra zdravě, ale takto jsem poznala, že je to jen nějaká domněnka, kterou jsem si vytvořila v hlavě.“

„Bavila mě výzva, kdy jsme měli nachodit minimálně 222 tisíc kroků za měsíc. Oceňuji každou sportovní výzvu, jelikož jsem velmi soutěživá. I když jsme se o tom bavili v práci, mohla jsem se díky notifikacím podívat na statistiku, kolik toho, kdo nachodil, o kolik je přede mnou nebo za mnou.“

„U velkých kolektivů nevíš, co dělají ve volném čase a co zajímá kolegy o 2–3 místnosti vedle. To prostě netušíš. Aplikace může pomoci toto poznat.“

„V předchozích zaměstnáních jsme měli platformy jako Slack nebo firemní WhatsApp a občas přes ně proběhlo pozvání na nějaké popracovní aktivity jako zajít na pivo nebo se nějak odreagovat. Na konferencích jsme si díky těmto appkám sdíleli aktuální postřehy nebo třeba to, kde jsme se nacházeli. Nebylo to pro mě ale komplexně uchopené. Bylo to spíš ve stylu rychle něco sdělit a jít od toho pryč. Aplikace Firma jako tým tomu dává komplexnější, ucelenou tvář. Dokáže uživatele vtáhnout do děje a zapojit ho do aktivit, i když mu třeba na začátku nepřijde, že jde o výzvy, do kterých by se zapojit měl.“