Jod je nezbytný
- pro správnou funkci štítné žlázy
Pokud hormony štítné žlázy dostává malé dávky jodu, dochází ke změnám ve struktuře a funkci štítné žlázy. Často narůstá tzv. struma, která vypadá jako vole. Velký nedostatek tohoto prvku vede ke snížení funkce štítné žlázy. Důsledkem toho jsou poruchy růstu, špatná látková výměna, nesoustředěnost a obrovská únava. Nejvíce jodu obsahují višně a třešně, které jsou pouze sezónní záležitostí. Pak mořské ryby a plody, ale v našich oblastech netvoří velkou část jídelníčku. Ostatní strava obsahuje jen patrné stopy tohoto prvku. Nemůžeme se tedy divit, že zvětšená štítná žláza je téměř běžným zdravotním problémem. Bez léčení vede k následné chorobě z nedostatku jódu – strumě. Jejími prvními příznaky jsou bolesti v krku, dýchací obtíže, bušení srdce a pocity stísněnosti.
- pro vývoj lidského organismu
Je součástí hormonů vylučovaných štítnou žlázou, z nichž nejdůležitější je thyroxin. Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jejich nedostatek negativně ovlivnit inteligenci.
Nedostatek jodu
Štítná žláza začne produkovat hormonu příliš málo – hypofunkce nebo zase příliš mnoho – hyperfunkce. Při hypofunkci je štítná žláza vyzývána, aby vyloučila více hormonu. Tak se pořád zvětšuje, až se na krku objeví struma. Hypofunkci lze poměrně snadno léčit. Spočívá v podstatě v dlouhodobém pravidelném dodávání jodu. Hyperfunkci je obvykle založena dědičně. Štítná žláza se odpojí od běžné hladiny hormonů a samovolně produkuje nadbytek hormonů.
Diagnostika
Jod se obtížně stanovuje v krevním oběhu, kde je jeho koncentrace velice nízká a navíc extrémně kolísá podle příjmu potravy. Základní metodou saturace jodem je koncentrace jodu v moči. Umožňuje to fakt, že asi 80 % přijatého jodu se z organizmu vylučuje močí (zbytek v potu, dechu, stolici). Stanovuje se koncentrace jodu v moči (jodurie) v prvním ranním vzorku moči (což je metoda doporučovaná pro epidemiologický průzkum).
Jód je přítomen v mořské vodě a řasách
Dobrými zdroji je jodizovaná sůl (ačkoliv u té není snadné zjistit na jaké úrovni je jodizovaná), ryby, mořské řasy a minerální doplňky. Jod je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách. V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků (jogurty, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Obvykle se jedná o miligramová množství jodistanu sodného, která zajišťují pravidelný přísun potřebného množství jodu pro dospívající organizmus. Jodidové tablety dokáží v případě kritického stupně radiace zabránit poškození štítné žlázy, avšak mohou mít i vedlejší vážné zdravotní důsledky.
Primárně se jod nachází v mořských řasách, ale tam je jeho množství velice proměnlivé. (Nori řasa 16 μg/g, Wakame 42 μg/g, Kombu nazývaná také Kelp 2353 μg/g, ). Více než 90 % jodu v mořských řasách je ve formě rozpustné ve vodě, tedy dobře využitelné lidským organismem. Denní doporučená dávka pro dospělé je 150 μg, pro těhotné ženy 220 μg a pro kojící ženy 290 μg.