Pojem glykemický index (GI) vnikl v osmdesátých letech minulého století. Vědci zjistili, že různé potraviny, které obsahovaly stejné množství sacharidů, nemají stejný vliv na hladinu cukru v krvi. V praxi to znamená, že když sníme potravinu, která má vysoký GI, bude v těle rychleji zpracovaná a tak pocítíme hlad za kratší dobu, než když místo ní sníme jídlo s nižším GI.

Celkové glykemické zatížení

Aby to však nebylo tak jednoduché, je tady ještě jeden pojem – glykemická nálož (glycemic load-GL). O čem vypovídá?

Výzkumy v průběhu času ukázaly, že u dvou potravin se stejným GI, bude mít ta, která má méně sacharidů, menší vliv na zvýšení hladiny cukru v krvi. Navíc na konečnou hodnotu GI potraviny má vliv nejen její charakter, ale také způsob zpracování, typ přítomné vlákniny, škrobu a cukru a způsob tepelné úpravy.  

A ještě něco. Budeme-li mít dvě potraviny se stejným GI, obvyklé porce u nich bývají většinou rozličné. Například paprika a česnek mají shodně GI 10, ale nikdy nesníme v jedné porci stejné množství česneku a papriky. Na konečnou hodnotu GL má celkové množství zkonzumovaného jídla velký vliv. Jedna porce různých potravin s podobným GI může vyvolat velmi odlišné GL.  

Tak zatímco GI je „jen“ teoretickou hodnotou, GL dokáže zjistit míru celkové glykemické zátěže na náš organizmus po konkrétním jídle. 

Z toho je zřejmé, že - stejně jako GI - i GL budou využívat lidé, kteří onemocněli cukrovkou, ale také ti, kteří potřebují hlídat svou hmotnost.

Jak vypočteme GL?

Stejně, jako existují tabulky GI, najdeme i tabulky s údaji GL. Abychom mohli glykemickou nálož jednotlivých potravin mezi sebou dobře srovnávat, bývá GL vyjadřována vždy ve 100 g potraviny. Chceme-li si index GL vypočíst sami, je vzorec jednoduchý: GL = GI : 100 x g sacharidů v potravě (hodnotu GI dané potraviny vydělíme 100 a násobíme množstvím sacharidů v dané porci).