Znáte ten pocit zmatení, když stojíte v obchodě a bezradně koukáte na balíčky rýže vyskládané v regálech. Jsou v sáčcích, krabičkách a snad jediné, čemu lze ještě porozumět je – krátkozrnná, dlouhozrnná a kulatozrnná. Co ale znamená jasmínová, basmati, arborio, indiánská, parboiled...? K čemu se která používá, jaký je v nich rozdíl? Nabízíme vám krátký exkurz do rýžového světa, abyste se příště lépe zorientovali.
Basmati rýže
Pěstuje se na úpatí Himalájí a je nejkvalitnější rýží na světě. Po uvaření se zrna nelepí. Chuť a vůně připomínající oříšek. Je typická pro indická jídla.
Kvalita této rýže spočívá kromě jiného v jejím věku. Basmati je po sklizni alespoň na rok a půl uskladněna v suchu a temnu. Během této doby vysychá. Nízký obsah vody v zrnech je pak zárukou lepší chuti, nižší lepivosti a také kratší doby přípravy. Má nižší glykemický index, než běžné druhy rýže.
|
Nutriční hodnoty rýže Basmati ve 100 g
|
Rýže jasmínová
Jasmínová rýže se pěstuje se v Thajsku a využívá se nejvíce v čínské kuchyni. Je podobná rýži basmati, ale je značně lepivá. Název dostala podle své výrazné vůně.
|
Nutriční hodnoty rýže jasmínové ve 100 g
|
Rýže arborio
Tato rýže se pěstuje především v Itálii. Je ideální pro rizota. Je kulatozrnná, perličkovitá, a protože hodně vstřebává vodu, vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Ideální doba varu je 18 minut. Pak je rýže napovrch jemná a uprostřed pevná, takzvaně al dente.
|
Nutriční hodnoty rýže arborio ve 100 g
|
Rýže carnaroli
Pěstuje se rovněž v Itálii. Je krátkozrnná, bílá, baculatá. Podobně jako arborio dobře vstřebává vodu a je tedy vhodná pro přípravu rizot.
|
Nutriční hodnoty rýže carnaroli ve 100 g
|
Indiánská rýže
Indiánská rýže bývá nazývána také divoká nebo planá. Ve skutečnosti se jedná o semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá a tmavá. Obsahuje vysoké množství vitamínu B a používá se do salátů ve směsi s basmati.
|
Nutriční hodnoty idniánské rýže ve 100 g
|
Jak rýži upravovat? Nerozvařovat a přidávat vlákninu a bílkovinu
Rýži byste vždy měli vařit al dente, tedy takzvaně na skus. „Když ji rozvaříme, výrazně zvýšíme její glykemický index (GI). Její konzumací pak zvyšujeme hladinu glukózy v krvi a produkci inzulínu v těle. Po jídle pak máme brzy hlad,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá.
Rýžový nákyp nebo typické italské „kašovité“ rizoto si ale nehodláte odepřít. Nevadí, glykemický index uvařené rýže můžeme snížit dalšími potravinami. „Výsledná hodnota glykemického indexu není neměnná. Když přidáme vlákninu a bílkovinu, nebo i trochu tuku, glykemický index pokrmu snížíme,“ radí dietoložka. V praxi to vypadá tak, že do rizota přidáme například houby, zeleninu, posypeme trochou parmezánu, nebo si k němu ještě dáme zeleninový salát. Do sladkého nákypu zase můžeme přidat tvaroh, meruňky či švestky a hrnek mléka. „Z hlediska glykémie je to lepší, než jen miska rozvařené rýže,“ dodává Karolína Hlavatá.
Natural, parboiled a bílá rýže
Natural rýži poznáte podle výrazné nahnědlé barvy. Oproti bílé rýži je bohatší na vlákninu, ale potřebuje delší dobu vaření. Parboiled rýže je kompromisem mezi naturál a bílou. Je upravená speciální technologií, aby se rychleji uvařila.
|
Proč jíst rýži? *Je lehce stravitelná, nenadýmá, a je tedy vhodná i pro děti, seniory a lidi, kteří mají problémy se žaludkem či žlučníkem. *Neobsahuje cholesterol. *Neobsahuje lepek, a tak ji mohou jíst i lidé, kteří trpí celiakií. *Díky slizotvorným substancím působí příznivě při léčbě zažívacích potíží a střevních onemocnění. „Rýžový sliz“ mírní průjem. *Konzumace rýže snižuje krevní tlak. *Vývar z rýže pomáhá při vysokých teplotách a zánětech. |