Tvrzení o prospěšných výživových vlastnostech
Mohou být používány na obalech potravin nebo v reklamě. Kromě toho, že by výživová a zdravotní tvrzení měla být srozumitelná a podložená vědeckými důkazy, neměla by u spotřebitele vyvolávat klamavý dojem o účincích spojených s konzumací potravinářských výrobků. Z těchto důvodů nařízení počítalo se zavedením tzv. výživových profilů. Výživové profily měly vytvářet jakousi pojistku, která měla zabránit situaci, kdy výživová nebo zdravotní tvrzení zastírají celkovou výživovou hodnotu potraviny. Měly definovat kritéria, za jakých podmínek bude možné výživová a zdravotní tvrzení na potravinách používat. Evropská komise měla stanovit konkrétní výživové profily do 19. ledna 2009. Do dnešního dne se to však nepodařilo.
V důsledku dlouhodobé absence výživových profilů Evropský parlament dokonce hlasoval v dubnu 2016 pro jejich vypuštění z výše zmíněného nařízení. To se setkalo se smíšenými reakcemi. Některé organizace či osobnosti to kritizovali, jiní s tím souhlasili, někdo zaujal neutrální stanovisko.
Opačná výzva přichází nyní. Tři významné nevládní organizace a 5 výrobců potravin s mezinárodní působností zaslali v květnu 2017 Evropské komisi otevřený dopis, který ji vyzývá k urychlenému ustanovení výživový profilů.
Výživové profily například existují v Austrálii a na Novém Zélandu. Pokud se prostřednictvím místních kritérií hodnotily výrobky používající výživová a zdravotní tvrzení v Evropě, prošlo jen 43 %. To ukazuje na skutečnost, že se výživová a zdravotní tvrzení používají v rámci Evropské unie na výrobcích, jejichž výživová hodnota nemusí být z hlediska doporučení odborných společností optimální.
„Bez podpory nutričních profilů je evropská legislativa pro výživová a zdravotní tvrzení (Nařízení č. 1924/2006) v posledních deseti letech nekompletní. Situace je neudržitelná a vyžaduje co nejrychlejší nápravu,“ stojí mimo jiné ve výzvě zaslané Evropské komisi.
Zdroje:
http://www.foodnavigator.com/Policy/European-Parliament-votes-to-scrap-nutrient-profiles