Protizánětlivé a antialergické účinky kortikoidů

Kortikosteroidy jsou steroidní hormony vytvářené kůrou nadledvin. Jejich syntetická forma, kortikoidy, jsou v medicíně využívány především pro svůj protizánětlivý, imunosupresivní a protialergický účinek. Jsou tedy používány především při stavech, kdy je potřeba tlumit nežádoucí aktivitu vlastního imunitního systému (autoimunitní onemocnění nebo chronické záněty). Kortikoidy se podávají například v léčbě:

  • revmatoidní artritidy
  • nefrotického syndromu
  • astmatu
  • atopické dermatitidy
  • po transplantacích

Obavy z nárůstu hmotnosti

Laickou veřejností bývají velmi negativně vnímány, všeobecně rozšířená je obava z nárůstu hmotnosti. Vedlejší účinky užívání kortikoidů nejsou však omezeny jen na přírůstek hmotnosti. Samozřejmě záleží na dávce a délce podávání kortikoidů. Čím delší užívání a vyšší dávky, tím je riziko vyšší. Aby byly vedlejší účinky co nejvíce minimalizovány, je potřeba při léčba kortikoidy respektovat některá pravidla.

Vedlejší účinky léčby lze zmírnit

  • Zvýšená chuť k jídlu, přerozdělení tuku

Typickým projevem déletrvající léčby kortikoidy je měsícový obličej, kdy se tuk ve zvýšené míře ukládá tuk v oblasti hlavy. Dalším místem zvýšeného ukládání tuku je oblast břicha. Ruce a nohy bývají naproti tomu nápadně štíhlé.

Rada: základem je vyvážená strava s dostatečným příjmem bílkovin a zeleniny. Jako prevence hladu se osvědčuje pravidelný jídelní režim rozdělený do více denních porcí a upřednostňování „hutných“ potravin bohatých na vlákninu. Vláknina jednak sytí, jednak konzumace potravin s vyšším obsahem vlákniny „zabere“ více času. Je rozdíl, zda si dáte k večeři hamburger z fast foodu, který sníte na 3 kousnutí, nebo si vezmete krajíc žitného chleba, misku tvarohové pomazánky a velkou kedlubnu. K dojídání skvěle slouží zelenina, tu je vhodné mít stále při ruce.

  • Úbytek svalové hmoty

Rada: základem je dostatečný příjem bílkovin a přiměřená fyzická aktivita. Příjem bílkovin by měl činit minimálně 1 g/kg tělesné hmotnosti/den. Vzhledem k tomu, že řada potravin bohatých na bílkoviny je zároveň zdrojem nasyceného tuku (jeho nadbytek zvyšuje hladinu cholesterolu a přispívá k onemocnění srdce a cév), je důležité si vybírat méně tučné mléčné výrobky (vysoký obsah bílkovin a minimální obsah tuku mají skyr nebo řecký jogurt), maso jíst pouze libové a často zařazovat ryby.

  • Zadržování vody a sodíku, sklon k otokům, hypokalémie

Rada: současně s vyššími dávkami kortikoidů má být podáváno kalium (draslík) ve formě tablet. Nízká hladina draslíku je spojena s rizikem vzniku srdečních arytmií. Z potravin se zvlášť vysokým obsahem draslíku se vyznačují banány, meruňky, sušené ovoce, luštěniny, sušené houby, špenát, rajčata, rajský protlak a kečup, mák.

  • Zvýšený krevní tlak

Vzestup krevního tlaku je následkem zvýšeného zadržování sodíku a vody v organismu.

Rada: klíčové je proto především omezení příjmu soli. V praxi to znamená omezení solení při tepelné úpravě pokrmů a nahrazení soli kořením, bylinkami, zelenými natěmi, okyselením (jogurtem, citrónovou nebo limetkovou šťávou) nebo použitím chilli. Zdrojem sodíku bývají i minerální vody (Poděbradka, Hanácká), je proto výhodnější pít obyčejnou vodu z kohoutku, kojeneckou vodu nebo minerální vody o nízkém stupni mineralizace.

  • Poruchy lipidového spektra 

Léčba kortikoidy vede často k vzestupu cholesterolu, a tedy i zvýšenému riziku kardiovaskulárních komplikací, zejména u pacientů, kteří se s nemocemi srdce a cév již léčí. Zvyšuje se riziko aterosklerózy a jejích komplikací.

Rada: Ve stravě je třeba omezit zejména nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, kokosový, palmový olej; potraviny obsahující tyto mastné kyseliny – tučné maso, tučné sýry, smetanové mléčné výrobky, plněné oplatky, sušenky, trvanlivé pečivo) a trans mastné kyseliny (potraviny obsahující částečně ztužené tuky – oplatky, sušenky, instantní nápoje, polevy, náhražky čokolády).

Oproti tomu na lipidové spektrum dobře působí převaha mono a vícenenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky a oleje, ryby). Pro rostlinné tuky a oleje hovoří i to, že na rozdíl od živočišných tuků neobsahují cholesterol. Na tepelnou úpravu se nejlépe hodí rafinovaný olivový, řepkový nebo rýžový olej. Slunečnicový olej pro vysoký obsah prozánětlivě působících n-6 mastných kyselin není nejvhodnější. Na studenou kuchyni lze využít i méně obvyklé oleje, jako ořechový, lněný, konopný, dýňový, se zajímavým zastoupením příznivě působících n-3 mastných kyselin. Na mazání na pečivo jsou nejvhodnější kvalitní margaríny, v případě hypercholesterolémie i s obohacením o rostlinné steroly a stanoly (př. Flora pro activ).

  • Poruchy imunity

Zvýšený sklon k bakteriálním a virovým onemocněním, zvýšený sklon k mykózám.

Rada: důležité je chránit se před prochladnutím, omezit kontakt s lidmi s akutním respiračním onemocněním, každou infekci důkladně doléčit. V prevenci mykotických onemocnění může napomoci užívání probiotik.

  • Zpomalené hojení ran, vznik strií

Kortikoidy ztenčují kůži a vedou ke vzniku strií. Jako nejúčinnější v prevenci strií je pokusit se nepřibrat a po vysazení kortikoidů hubnout pomalu.

  • Osteoporóza

I relativně krátkodobé užívání kortikoidů (v řádu tří měsíců) snižuje tvorbu a mineralizaci kostí. O osteoporóze, jejím vzniku a léčbě jsme psali již dříve.

Rada: současně s kortikoidy musí být užíván vitamin D a vápník. Příznivě působí přiměřená fyzická aktivita.

  • Poškození zažívacího ústrojí, vznik vředové choroby žaludku

Rada: Při léčba kortikoidy mají být zároveň užívány i léky snižující kyselost tím, že snižuje tvorbu žaludečních kyselin (př. Helicid).