Mgr. Martina Karasová
Jemné manuální uvolnění
Jedná se o druh manuální terapie, jejímž cílem je podpořit normální napětí a pohyb nejenom mezi jednotlivými vnitřními orgány. Za jednoho z nejvýznamnějších současných odborníků ve viscerální terapii je považován francouzský osteopat a fyzioterapeut Jeanem Pierre Barral, který tento obor rozvíjí již od 80.let minulého století. Jedná se o jemnou manuální terapii na uvolnění oblastí se zvýšeným napětím v těle.
Pohyb jako základ správné funkce
Aby mohl zdravý orgán správně plnit svou funkci, potřebuje mít určitou možnost pohybu. Pohyb v těle je mezi orgány přenášen tenkou vrstvou pojivové tkáně, tzv. fasciemi.
- Viscerální terapie (nebo také manipulace) pracuje s tkáněni-fasciemi, které obklopují vnitřní orgány a propojují je mezi sebou.
Po operacích, prodělaných zánětech nebo nevhodném držení těla dochází k omezení pohyblivosti fascií a orgány tak nemají dostatečný prostor pro pohyb. Pokud je orgán nějak zasažen, má to vždy vliv i na okolní struktury. V místě poškození dochází ke ztrátě elasticity, a tím dochází k ovlivnění směru pohybu okolního orgánu. Vzniká tak postupně řetězec omezení, protože páteř, klouby, svaly a vnitřní orgány se vzájemně ovlivňují.
Vnitřní orgány v souvislostech
Vnitřní orgány nejsou v břišní dutině uložené volně, ale jsou zavěšené v obalech či připevněné pomocí vazivových pruhů k jiným strukturám.
Pokud dojde k zánětu, operaci či změně funkce některé struktury, pomocí tahu těchto vazů se porucha může přenést dál, na zdánlivě nečekaná a nesouvisející místa. Například tenké střevo je pomocí svého závěsu propojené s bederními obratli, a tak dysfunkce v této oblasti může ovlivnit i struktury v okolí bederní páteře.
Pro terapii je proto důležité se zaměřit na ošetření všech zasažených struktur včetně závěsného aparátu a nezaměřovat se pouze na místo bolesti a symptomy, ale vyšetřit celé tělo a hledat hlavní příčinu napětí a nerovnováhy. Jen tak může být terapie komplexní a účinná.
Tlaky a tahy uvolňují stažení
Viscerální terapie je velmi jemná a cílená metoda, která je založená především na odborných znalostech terapeuta a na jeho citlivosti a přesné palpaci. Terapeut si vyšetří pomocí rukou závěsný aparát orgánu, u kterého očekává omezený pohyb a v tomto místě pak pracuje na uvolnění napětí a na návratu orgánu do optimální pozice. Pomocí pomalých a citlivě vedených tlaků a tahů uvolňuje stažené struktury, a tím napomáhá vyrovnání napětí v břišní dutině a správné funkci okolních struktur.
Viscerální fyzioterapie
Je relativně nový a dynamicky se rozvíjející obor fyzioterapie, kde se s úspěchem používá kombinace fyzioterapeutických metod k ovlivnění a léčbě poruch vnitřních orgánů.
Skvělé výsledky jsou dokumentované např. u refluxních chorob jícnu. Lékař udělá standardní manometrické vyšetření a zjistí, zda je narušená antirefluxní bariéra a zda má reflux nějaký dopad na pohyblivost jícnu.
Fyzioterapeut potom s pacientem manipuluje a sleduje, jak se zapojuje bránice a dolní jícnový svěrač v různých polohách. Se zavedenou sondou pak fyzioterapeut s pacientem cvičí a aplikuje různé terapeutické prvky a také sleduje, při jakém pohybu a poloze dochází k ideálnímu zapojeni bránice. Tuto polohu pak využívá jako výchozí pro terapii.