Mgr. Martina Karasová
Karpální tunel je oblast v zápěstí, kde probíhají šlachy ohybačů prstů a mediální nerv. Tento tunel ze tří stran obklopují zápěstní kůstky a shora ho kryje příčný zápěstní vaz. Při dlouhodobém přetěžování zápěstí a ruky zbytní šlachy procházejících karpálním tunelem, dojde k útlaku nervu (nervus medianus) v oblasti karpálního tunelu, který pak vede k nedokrvení nervu a má za následek brnění, mravenčení a slabost – především palce, ukazováčku a prostředníčku.
Zdravotní příčina nebo stereotyp
Rizikové pro rozvoj syndromu karpálního tunelu jsou zejména:
- stereotypní práce s vibrujícími nástroji,
- psaní na počítači,
- hra na hudební nástroj.
Příčiny však mohou být i zdravotní, a to například:
- metabolické změny u diabetiků,
- hormonální změny u žen v menopauze či pacientů se sníženou funkcí štítné žlázy,
- úrazy zápěstí.
Často se pak potíže ozvou i v těhotenství, kdy ženy více otékají.
Od mravenčení ke zhoršení motoriky
Nejčastěji pacient pociťuje nepříjemné brnění v oblasti palce, ukazováku a prostředníku postižené ruky.
Obtíže se většinou zhoršují v noci, kdy je ruka ve strnulém postavení s ohnutým zápěstím. Úlevovým manévrem bývá protřepávání a svěšení ruky.
Tyto příznaky postupně doprovází i zhoršení jemné motoriky prstů. Někdy mohou bolesti vystřelovat přes loket až k ramennímu kloubu.
Při delším trvání obtíží se stav většinou zhoršuje a postupně dochází ke slábnutí a ztrátě svalové hmoty palcového valu. Ruka se stává neobratnou, je nemožné udělat špetku, v této fázi již pacientům často vypadávají věci z rukou. Někdy dokonce dochází ke zmírnění brnění, což však není známkou zlepšení stavu, ale naopak odumírání nervu.
Operaci lze předejít včasnou terapií
Počáteční a lehčí stádia syndromu karpálního tunelu se dají úspěšně léčit konzervativní cestou, při pokročilém onemocnění je na místě operační řešení.
V první řadě je však nutné omezit pohyby a činnosti, které potíže způsobují, vhodné je i noční dlahování. Nedílnou součástí konzervativní terapie je i fyzioterapie, kdy terapeut pracuje s měkkými tkáněmi ruky, horní končetiny, ale i ramenního pletence či oblasti krku. Provádí také mobilizace kloubů a pracuje i s držením těla či úpravou nevhodných pohybových i pracovních návyků. Při léčbě syndromu karpálního tunelu lze využít i kinesiotapingu nebo některých metod fyzikální terapie. Důležité je začít řešit tento problém včas.