Klasická medicína

Klasická medicína předpokládá, že každá zdravotní porucha má nějakou objektivní příčinu, kterou lze s pomocí odběrů, rentgenů nebo třeba magnetické rezonance zjistit a léky, fyzikálním působením či třeba operací vyléčit. Internista, rehabilitační lékař, zakladatel pracoviště kompletní psychosomatické medicíny Hnízdo zdraví a autor mnoha knih MUDr. Jan Hnízdil je však jiného názoru.

  • Na svém blogu píše:

„V roce 2001 zveřejnil časopis British Medical Journal studii, ze které vyplynulo, že u téměř 40 % pacientů, s typickými tělesnými obtížemi (např. bolesti hlavy nebo zad, svírání žaludku, únavu, závratě, bušení srdce nebo nevolnost, pozn. autora), objektivní nález chybí. Pro biologicky vzdělaného lékaře je to neřešitelný problém. Pacienta považuje za simulanta, hypochondra nebo duševně chorého."

Pravda hypochondrů

Jak ale MUDr. Hnízdil dál vysvětluje, o simulanta nebo hypochondra jít ani náhodou nemusí.

„Jeho obtíže jsou somatizací neboli ztělesňováním složité neřešené životní situace. Pacient je bezradný, žije ve stresu. To, co není schopen zvládnout na vědomé rovině, začne postupem času tělo „řešit“ za něj – nemocí."

HypochondřiPřesně tuto skutečnost pak podle doktora nejlépe vystihují lidová přísloví, např. bolesti hlavy – má toho plnou hlavu, závratě – svět se s ním zatočil, bolesti zad – naložil si víc, než unese, pálení žáhy – leze mu to krkem, bolesti srdce – leží mu to na srdci, bolestí břicha – nemůže to strávit, slabostí nohou – jde z toho do kolen, bolest žaludku – leží mu to v žaludku, bolest zubů – má toho plné zuby, nemůže něco skousnout, záchvaty průjmu – jeho život je k „posrání".

Jak na psychosomatické nemoci?

Jak ukázal minulý odstavec, příčina nemocí je v psychice, tj. ve stavu duše pacienta a v jeho životní situaci. Nemoc je totiž pokyn, který nám říká, že takto už dál nemůžeme. Proto je to ne-moc.

O tom, jak postupovat, pak doktor říká:

„Na prvním místě je pochopit, jakou informaci nemoc pacientovi přináší. Poradit mu, jak má změnit svoje chování a podmínky života pro to, aby se uzdravil. Podpořit samoúzdravné schopnosti. Teprve když na zvládnutí nemoci pacient vlastními silami nestačí, ordinuji mu léky. Pokud možno jen přechodně, aby mu pomohly odrazit se ode dna, k potřebné životní změně.“

Nemoc tedy není pokyn k okamžitému medicínskému zákroku. Ten nic nemusí vyřešit, léčí, ale neuzdraví. Nemoc je pokyn k zhodnocení svého života!

Jak zlepšit svůj život?

Nemoc podle doktora tedy funguje: „v roli tlumočníka, překládám pacientovi sdělení, které mu tělo nemocí vzkazuje“.

Nemocný by se měl tedy zastavit, zpomalit a zamyslet se, co je v jeho životě špatně, čemu se například vyhýbá, co nechce nebo neumí vyřešit, nebo co by nejraději neviděl. Tělo to všechno totiž skrze jeho potlačené emoce a stres vidí a reaguje na to. Právě tímto směrem vede podle doktora Hnízdila cesta k uzdravení, tedy alespoň v případě, kdy se již nemoc nestala natolik vážná, že už ji člověk nedokáže zvládnout sám a je potřeba zákrok medicínského speciality. Těmito případy jsou jistě mrtvice, infarkt, rakovina a další.

  • A co vám říkají vaše nemoci? Už to víte?