Nejde jen o trávení

Střevní mikrobiota je součástí tzv. gastrointestinálního ekosystému, přičemž funkcí střeva zdaleka není jen trávení a vstřebávání živin.  Ve spolupráci s mikrobiotou se jedná o největší a nejdůležitější imunologický „orgán“ v lidském těle. Vývoj střevní mikrobioty začíná pravděpodobně již v období těhotenství, nejdynamičtěji se rozvíjí do 3 let života.

• O složení mikrobioty rozhoduje způsob porodu (vaginální versus císařský řez), kojení, doba zavádění příkrmů a jejich složení. Vliv má i časté užívání anitbiotik.

Individuální otisk prstu

Vzor střevní mikrobioty, který se vytvořil a ustálil v časném období života, se za normálních podmínek udržuje celý život a obtížně se mění. Přestože dominujícími kmeny u zdravého dospělého člověka jsou bakteriální kmeny Bacteroidetes, Firmicutes, Actinobacteria a Proteobacteria, je výsledné mikrobiální osídlení střeva pro každého člověka individuální a přirovnává se dokonce k otisku prstu.

Až 500-1000 druhů bakterií

Střevní mikrobiota je různorodá. Čím větší je tato různorodost, tím lepší. Současný životní styl potřebné diverzitě nenahrává, a to jak skladbou stravy (převaha potravin živočišného původu, nízký příjem vlákniny, malá pestrost ve výběru potravin bohatých na vlákninu, vysoký příjem tuků, cukru, alkoholu atp.), tak přílišným důrazem na čistotu.

Hlavní úkoly mikrobioty

• Fermentace nestravitelných polysacharidů (příkladem jsou oligosacharidy a pektiny) za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem (butyrát, propionát, a acetát). Tyto mastné kyseliny posilují bariérové funkce střeva, působí protizánětlivě, fungují v prevenci kolorektálního karcinomu a slouží jako potrava pro buňky střeva.
• Tvorba některých vitaminů.
• Spoluúčast na vstřebávání některých živin, např. vápníku.
• Podpora detoxikace.
• Ovlivnění imunitního systému.
• Ovlivnění nervového systému.

Jak ovlivňuje zdraví?

Narušená mikrobiota je spojována se zvýšeným rizikem vzniku řady onemocnění, mezi které patří obezita, ateroskleróza, inzulinová rezistence a cukrovka, nádorové bujení.

Střevní dysbióza je dávána do souvislosti i s onemocněními spojenými s poruchami imunity. Příkladem jsou autoimunitní onemocnění, jako je diabetes 1. typu, celiakie, revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza.

Střevní bariéra - propustnost 

Vedle mikrobioty je zdravotní stav závislý i na neporušené střevní bariéře. Hlavním předpokladem neporušené střevní bariéry je vzájemné těsné spojení enterocytů, díky kterému vytváří relativně nepropustnou „síť“.

V případě poškození střevní bariéry se však tato síť stává propustnou pro částice bakterií, což může spustit kaskádu zánětlivých reakcí.

• Zánětlivé prostředí samo o sobě mění složení mikrobioty a oboje se ve výsledku stává spouštěcím mechanismem pro vznik výše uvedených onemocnění včetně alergií, astmatu nebo poruch nervového systému (deprese, autismus, schizofrenie).

Střevo komunikuje s mozkem

Velmi zajímavé je zjištění, že gastrointestinální trakt komunikuje s mozkem v tzv. ose „mikrobiota-střevo-mozek“. V obousměrné komunikaci mezi mozkem a gastrointestinálním traktem hraje klíčovou úlohu serotonin.

• Serotonin se tvoří z aminokyseliny tryptofanu, přičemž při nepříznivém ovlivnění mikrobioty je ovlivněna dostupnost tryptofanu a dochází k poklesu hladiny serotoninu. Nízké hladiny serotoninu se objevují zejména při depresích.

Změny střevní mikrobioty v dospělosti lze docílit úpravou stravovacích zvyklostí i užíváním probiotických preparátů.