1. Nabízejte ji svým dítkám od nejútlejšího věku

A jezte ji společně s nimi. V ideálním případě by měla zeleninka nebo ovoce chutnat i vám, děti velmi citlivě vnímají výraz vaší tváře a odhalí, jestli vaše: „hm, ten špenátek je ale výborný“ myslíte upřímně nebo hrajete divadýlko. U těch hranolek sice křičíte: „ne, ne to je ošklivý, to není pro tebe“, ale tváříte se nepoměrně spokojeněji.

2. Zpracování je základ. Naučte se ho správně

Rozvařená zelenina, nahnědlá jablka a nic neříkající směs zeleniny není vrcholem kulinářského umění. Naučte se zeleninu upravovat v páře, blanšírováním nebo rychlým restováním na kvalitním oleji a kombinujte různé druhy tak, aby vynikla barevnost zeleniny či ovoce.

Ctěte pravidlo, že pro zachování vysokého obsahu vitaminů, minerálních látek a vzhledovou atraktivitu je důležité plodiny zpracovávat rychle a zbytečně je neskladovat, oloupané nevystavovat vzdušnému kyslíku a teplotě, nelouhovat dlouho ve vodě.

3. Zkoušejte mnoho různých druhů

I v rámci jednoho druhů můžete vybírat z více typů, příkladem jsou papriky, rajčata nebo mrkev, kterých existuje několik druhů a barevných odstínů. Nebojte se dopředu, že vám některé druhy zeleniny nebo ovoce nebudou chutnat, prostě je vyzkoušejte. Najděte si sympatický recept a konejte.

  • Tip: Třeba taková černá ředkev – řada lidí ji nevyzkouší za celý život, přitom nahrubo nastrouhaná a rozmíchaná s tvarohem, lžící majonézy, dochucená pepřem a solí je na tmavém chlebu skvělou, rychlou a zdravou večeří.

4. Kupujte pouze „zdravou“ zeleninu a ovoce

Na mysli nemám zeleninu a ovoce v bio kvalitě, ale dostatečně zralé, nepomačkané, nenahnilé a neplesnivé zboží. Na druhořadé kvalitě neušetříte, jednak si nepochutnáte a jednak si můžete i poškodit zdraví. Takže žádné vykrajování plesnivých teček, ale nekompromisně do koše.

5. Vhodně uchovávejte

Ovoce a zelenina bývá nejčastěji uchovávána sterilováním, sušením a zamrazováním. Některé druhy ovoce a zeleniny lze po delší dobu uskladnit ve sklepě.

Např. tropické ovoce (především banány, mango nebo avokádo) a zeleniny (lilek, okurky, zelené fazole) se nemají skladovat při teplotách nižších než 10 °C. Stejně tak nedozrálé plody nedávejte do chladničky, ale nechte je dozrát při pokojové teplotě.

  • Zavařování dnešní doba moc nepřeje, mnohem oblíbenější a méně pracné je zamrazování.

Zmrazené potraviny je možné relativně dlouho uchovávat, ale ani v mrazu nejsou nesmrtelné. Při teplotě -18 °C vydrží až 1 rok, vyšší údržnost má zelenina, která je před zmražením tepelně upravená (nejčastěji se používá jen blanšírování).

Plodiny uchovávejte v dobře těsnících nádobách, jednak zajistíte větší skladnost, jednak se vyhnete nepříjemným pachům, které může zeleninu či ovoce získat při pobytu v mrazáku. Samozřejmě je nutné počítat s většími ztrátami vitamínů. Udává se, že ztráty nutrientů dosahují 30 %, v případě vitamínu C 50 %. Naproti tomu obsah β-karotenu se může dokonce zvyšovat. Obsah minerálních látek příliš ovlivněn není. Pouze v případě přípravných prací se mohou objevit ztráty vyluhováním nebo v procesu rozmrazování.

  • Rozmrazování má svá pravidla – nejprve dejte zeleninu nebo ovoce „povolit“ do ledničky a teprve pak je ponechte rozmrazit při pokojové teplotě.
  • Relativní novinkou poslední doby je lyofilizace, tedy sušení mrazem.

Využívá se zejména u ovoce, které je pak lehoučké, ale zachovává si svou barvu, chuť a není třeba jej proslazovat. Sušení můžete vyzkoušet i doma, nejlépe za pomoci sušičky. Nemusíte se omezovat jen na houby, výborné jsou tradiční křížaly z jablek nebo hrušek a sušený černý rybíz. Z křížal a sušeného černého rybízu si pak můžete v zimě vařit lahodný čaj.

  • V rámci uchování zeleniny a ovoce nesmíme opomenout mléčné kvašení.

Kysané zelí nebo směsi zeleniny. Ke kvašení se hodí nejen zelí, ale i mrkev, červená řepa, květák, ředkev, cibule, čínské zelí atd. Mléčně kvašená zelenina je po nutriční stránce srovnatelná s čerstvou zeleninou, její přínos pro zdraví spočívá především v tom, že se jedná o „živou“ potravinu s příznivým vlivem na zažívání a zdraví střeva.

logo