O výživě 8. 1. 2018 | Mgr. Jitka LaštovičkováMgr. Jitka Laštovičková

Vyhýbáte se zelí? Ochuzujete se o mnoho pozitivních látek

Zelí patří mezi druhy zeleniny na první pohled méně zajímavé či lákavé, ale je skvělým zdrojem řady vitamínů a minerálních látek (zvláště zelí kysané). Obsahuje látky, které snižují riziko vzniku některých typů nádorových onemocnění, pomáhá snížit krevní tlak, stimuluje imunitu a také mírně odvodňuje.

Zelí je cenný zdroj vitamínů ze Shutterstock.com

Zelí je tradiční velmi zdravou zeleninou

Zelí patří mezi košťálovou zeleninu, stejně jako hlávková kapusta, květák, brokolice či kedluben bylo vyšlechtěno z brukve zelné. V obchodech potkáváme jak zelí hlávkové – bílé či červené, tak i zelí pekingské (označované i jako čínské). Rozeznáme je od sebe velice jednoduše – hlávkové zelí má hezky kulaté hlávky z přiléhajících listů, pekingské zelí má více protáhlý tvar, světlejší barvu a také jemnější chuť.

Zelí je tradiční zeleninou nejen české kuchyně – pěstuje se totiž ve většině zemí v mírném klimatickém pásu. Před 100 lety jedli lidé zelí velmi často, téměř denně – zelí si můžeme připravit dušené nebo kysané, (a to nejen jako součást tradičního knedla-zela-vepřa), ale pochutnáme si i na salátech z čerstvého či kysaného zelí a na výborné polévce „zelňačce“. O účincích mléčně kvašené zeleniny jsme již psali.

Proti vysokému tlaku i rakovině

Oba druhy zelí obsahují vysoký podíl vody (90-94 %) a nízké množství energie, bílkovin, tuků i sacharidů. Najdeme v něm vlákninu, dále je dobrým zdrojem vitamínu C a K, betakarotenu a v menším množství i vitamínů skupiny B. Zelí je bohaté na draslík a selen – pomáhá tak ke snížení krevního tlaku a odvodnění. Také pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu v organismu, stimuluje obranyschopnost těla a také tvorbu červených krvinek, snižuje únavu a zvyšuje odolnost proti stresu. Stejně jako další rostliny z čeledi brukvovitých obsahuje zelí glukosinoláty a isothiokyanáty – látky, které mají pozitivní účinek a snižují riziko vzniku některých typů rakoviny - např. plic či prostaty.

Zelí ale obsahuje i látky negativní

Jedná se o látky strumigenní povahy (goitrogeny), které patří do skupiny tzv. „antinutričních“ látek, negativně ovlivňují činnost štítné žlázy a mohou vést k jejímu zvětšení. Kromě zelí tyto látky najdeme také třeba v sóje, kapustě a růžičkové kapustě, tuřínu, květáku, prosu, a manioku.

Lidé, kteří se léčí s nemocemi štítné žlázy (nebo dokonce užívají hormony štítné žlázy), by tak neměli zelí konzumovat denně a ve velkém množství, může pro ně být vhodnější dát přednost častěji tepelně upravenému zelí – množství strumigenních látek totiž při tepelné úpravě klesá.

Kysané zelí – vitamínová bomba

Kysané zelí je bohaté na vitamíny C a K, vitamíny skupiny B, navíc obsahuje také bakterie mléčného kvašení pozitivně působící na mikroflóru našeho trávicího traktu. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí vyšší než v čerstvém zelí - dvousetgramová porce kysaného zelí zcela pokryje naši denní doporučenou dávku.

Pokud je to možné, nakrouhané zelí si naložte sami doma. Před několika lety proběhl výzkum výrobků – sterilovaných kysaných i nekysaných zelí - který zjistil nízké množství vitamínu C a potvrdil vyšší množství vitamínu K v těchto produktech. Zároveň test poukázal i na horší senzorické vlastnosti testovaných vzorků (barva, vůně a chuť i konzistence). Nakládat můžete nejen zelí – využijete třeba i květák, brokolici, zelenou papriku, i červenou řepu.





Mohlo by vás také zajímat: