Pokud preferujete lokální sezonní plody, jsou jablka a hrušky pravou volbou. Tradiční druhy ovoce, se kterými se setkáváme již od raného dětství, dozrávají právě v podzimním období, v závislosti na typu odrůdy – jablka od července až do října, hrušky o něco později, od srpna do října. Oba druhy ovoce jsou plody typu malvice, rostou na stromech, které oba patří do čeledi růžovitých. Ale úplně stejné rozhodně nejsou.

Podzimní poklady nejen při hubnutí

Jablka i hrušky obsahují cca 84-86 % vody. Jejich energetická hodnota není nijak závratně vysoká (jablka 218 kJ a hrušky 238 kJ na 100 g), a proto není důvod se jim vyhýbat – a to ani v případě, že se snažíte zhubnout nějaké to kilo.

Na bílkoviny i tuky jsou samozřejmě chudé, nejvíce jsou zastoupeny sacharidy (jak tomu u ovoce ostatně bývá víceméně vždy). Hrušky jsou o trochu sladší než jablka (samozřejmě záleží i na odrůdě), nicméně reálný rozdíl je malý (jablko má 12,8 g sacharidů na 100 g, hrušky 14,6 g na 100 g).

Na druhou stranu jsou hrušky zase o něco bohatší na vlákninu (3,3 g na 100 g vs. 2,3 g na 100 g u jablka).

  • jablka a hrušky povidlaJablka obsahují více vlákniny rozpustné, která je velmi vhodná v případě, že vás trápí zácpa, krom toho pomáhá „čistit“ záhyby tlustého střeva.
  • Hrušky obsahují více vlákniny nerozpustné, která urychluje průchod tráveniny střevem.
  • Vláknina nám pomáhá také k déletrvajícímu zasycení, denně bychom jí měli přijmout alespoň 30 g. Navíc jsou nestravitelné oligosacharidy, které vlákninu tvoří, důležitou stravou pro prospěšné bakterie žijící v našem střevě. A jak už všichni víme, osídlení našich střev ovlivňuje mnohé.

Každý vitamín se počítá

Co se týká vitamínů a minerálních látek, nepatří tyto dva druhy ovoce mezi rekordmany.

  • Jablka jsou zdrojem betakarotenu (provitaminu A) i vitamínu C, v hruškách jej najdeme též, ale v o něco menším množství. Vitamín A i C ovlivňují též fungování našeho imunitního systému, vitamín A také zrak, vitamín C pak vstřebávání železa a také tvorbu kolagenu.
  • Oba druhy ovoce obsahují také malý podíl vitamínu E a vitamínů B1 a B2.
  • Z minerálních látek je u obou druhů nejvíce zastoupen draslík, najdeme v nich však také fosfor, hořčík, menší množství vápníku i železa. U nich je však z rostlinných zdrojů využitelnost nízká.
  • Jablka a hrušky jsou samozřejmě také zdrojem antioxidantů, které pomáhají bránit náš organismus proti oxidačnímu stresu.

Čerstvé, v moštu nebo jako křížaly

křížaly z jablekA v jaké podobě byste si je měli dopřát? Nejlepší je samozřejmě ovoce čerstvé, dostatečně zralé a zkonzumované brzy po sklizni. Další možností jsou také smoothie nebo mošty. U nich ale šetřete s množstvím – stačí jedna sklenka denně. Hrušky i jablka se ovšem hodí i pro další zpracování - pro zimní měsíce se můžete zásobit hruškovými či jablečnými povidly. Anebo si udělat křížaly. Omyté a osušené plody po odstranění nestravitelných částí nakrájet na slabší měsíčky a usušit v sušičce. Křížaly jsou oblíbeným zdravým mlsáním nebo rychlou mini svačinkou (stačí malá hrst), ale oceníte je i při rychlé přípravě ranní ovesné kaše se skořicí.

Při správném skladování vydrží dlouho

Jablka i hrušky si můžete uchovat i po delší dobu. Je však potřeba vybrat správnou odrůdu a zajistit vhodné podmínky. Jablka vám vydrží déle než hrušky, pro skladování se hodí například jablka Idared či Rubín nebo hruška Lucasova.

Plody bude třeba uskladnit co nejdříve po sklizení, neměly by být mokré a ani s listy. Vyberte vždy jen plody, které nejeví známky poškození či napadení hmyzem (poškození slupky, známky omačkání nebo kažení) a rozložte je do dřevěných nebo plastových přepravek tak, aby nebyly namačkány na sebe. Umístit byste je měli na dobře větrané chladnější místo (s teplotou cca 3-5 ºC), se vzdušnou vlhkostí kolem 85-93 %, kde dostatečně proudí vzduch.

  • Oba druhy ovoce také velmi rády přebírají jiné pachy – oddělte je proto od kořenové zeleniny či brambor.

Skladované plody kontrolujte zhruba každé 2-3 týdny, kazící se plody zlikvidujte. 

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací: autorský článek (autorka je nutriční terapeutka)