S vitamínem K jsou spojené dvě Nobelovy ceny. První za objevení látky v roce 1929, druhá pak za odhalení struktury a charakteru. Vitamín K dávali nejprve vědci do souvislosti pouze se srážlivostí krve. Až později byly odhaleny další důvody, proč je důležité dbát na to, abychom ho měli dostatek.
Vitamínová abeceda: Vitamín K – souvisí s vitamínem D3 a vápníkem
Vitamín K patří k těm méně známým. Přitom významně ovlivňuje krevní srážlivost a důležitý je mimo jiné pro metabolismus kostí. Naše tělo si ho nedokáže vytvořit samo v dostatečném množství, a proto ho musíme přijímat v potravě. V jídelníčku by určitě neměl chybět například tehdy, pokud užíváte vitamín D3 a vápník.
Na co je dobrý vitamín K
Vitamín K má mnoho významných funkcí, z nichž některé jsou známější, jiné méně.
- Podle zdravotních tvrzení vitamín K přispívá k normální srážlivosti krve. Pokud tedy berete léky zvyšující srážlivost krve (například s účinnou látkou warfarin), je potřeba počítat s tím, že tyto léky blokují účinky vitamínu K v organizmu. Pokud je příjem vitamínu K nestabilní, může dojít k ovlivnění léčby, proto tento aspekt konzultujte s lékařem, zejména pokud doplněk stravy obsahuje dávku větší než 50 μg vitamínu K na den.
- Vitamín K má dále pozitivní vliv na zdraví kostí a vysoké hladiny vitaminu K jsou spojené se zvýšenou hustotou kostních minerálů a sníženým rizikem zlomenin. Některé země (například Japonsko) zařadily vitamín K do svých doporučení pro pacienty s osteoporózou.
- Už k méně známým účinkům patří to, že vitamín K2 podporuje enzymy, které v mozku produkují sulfatidy. Pokles sulfatidů a vitamínu K2 je dáván do souvislosti s rozvojem neurologické degenerace a až u 93 % pacientů s raným stádiem Alzheimerovy choroby byly pozorovány snížené hladiny těchto látek.
Odborníci také zkoumají jeho vliv na rozvoj osteoporózy, srdečně-cévní a nádorová onemocnění nebo úbytek svalové hmoty (sarkopenii).
K2 + D3 + vápník
Není žádná náhoda, že v doplňcích stravy často narazíte na kombinaci vitamínu K2, vitamínu D3 a vápníku. Proč? Vápník je minerál velmi důležitý pro zdraví kostí. Aby ho ale naše tělo dokázalo vstřebat a vápník tak nezůstával v krevním řečišti, kde může přispívat ke vzniku sklerotických plátů, potřebuje pomocníky. Těmi jsou vitamín D3, který se účastní na vstřebávání vápníku, a vitamín K2. Ten aktivuje enzymy transportující vápník do kostí a zubů a podílí se tak na ukládání vápníku tam, kde je ho potřeba.
V čem je vitamín K
Označení vitamín K zahrnuje dvě odlišné formy vitamínů – K1 a K2. Ty jsou ukryté v zcela rozdílných potravinách, přesto jsou ale pro nás důležité oba.
Vitamín K1 najdete přirozeně hlavně v:
- listové zelenině, kde se ukládá v chloroplastu (špenát, kapusta, salát),
- obilných travách (vojtěška),
- rostlinných olejích (řepkový, sójový),
- dalších druzích zeleniny (brokolice),
- řasách.
Pokud se na vašem talíři vyskytují pravidelně alespoň některé z uvedených potravin a nemáte zvýšenou potřebu vitamínu K, pak byste měli mít tohoto vitamínu dostatek i bez doplňků stravy. Pozor jen dejte na dostatečný příjem tuků, na kterém je vstřebávání vitamínu K1 ze střeva závislé.
Vitamín K1 v tom ale není sám. Pokud chcete do jídelníčku zařadit vitamín K2, je třeba naložit si na talíř:
- mléčné výrobky (sýr, tvaroh),
- vejce,
- játra,
- maso,
- natto (fermentovaná sója vznikající produkcí bakterií).
Doporučená denní dávka vitamínu K není přesně stanovena a doporučení se liší. Obecně je možné říci, že v dospělosti se jedná o 90 až 120 μg, přičemž u těhotných a kojících žen by se měl příjem pohybovat na nižší z uvedených hodnot. Potřeba vitamínu K naopak stoupá při akutních nebo chronických onemocněních, rekonvalescenci, při poruchách příjmu potravy, alternativních způsobech stravování nebo u seniorů.
Nedostatek vitamínu K
Zatímco u novorozenců se můžeme často setkat s dočasnou hypovitaminózou způsobenou zatím neukončeným rozvojem střevní mikroflóry, u dospělých se objevuje zřídka. Spojená přitom může být například s poruchami střevní mikroflóry nebo špatnou absorpcí tuků, dále se může objevit při celiakii, onemocnění jater, chronickém průjmu, syndromu krátkého střeva nebo po podávání širokospektrých antibiotik ovlivňujících střevní mikroflóru.
Protože vitamín K ovlivňuje srážlivost krve, i jeho nedostatek se projevuje příznaky souvisejícími se srážlivostí. U novorozenců se může jednat o krvácení do sliznic a orgánů, u dospělých pak o krvácení z nosu, ve svalech a podkoží nebo v močovém, pohlavním a trávicím traktu. Nedostatek vitamínu K bývá také spojován s vyšším výskytem diabetu mellitu (odborníci zároveň zkoumají možné preventivní účinky vitamínu K a jeho vliv na snížení inzulinové rezistence).
Přečtěte si více o působení vitamínu D v našem článku Vitamín D – i na jaře ho můžete mít nedostatek.