Školní jídelny a působ jejich řízení v Česku je světovým unikátem. Díky nim je u nás, oproti jiným zemním, třeba i menší počet „špekatých“ dětí. Proč bychom měli děti posílat ve škole na obědy?

„V české republice má školní stravovaní dlouhou tradici, letos je tomu 50 let, co u nás školní stravování funguje,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.

Je důležité, že přes 70 procent dětí školní jídelny navštěvuje. „Má to význam proto, že tam získají 30 až 35 procent denního energetického příjmu,“ vysvětluje doktorka Karolína Hlavatá s tím, že v případě předškolních zařízení ještě více. V mateřských školách dostávají i dvě svačiny.

Děti se ofrňují

Ne každému dítěti jídlo ve školní jídelně chutná. Důvodem nebývá obvykle kvalita, ale spíš to, že není na některá jídla z domova zvyklé. „Při sestavování jídelníčku se musí dodržovat požadavky na plnění spotřebního koše pro školní stravování a jednotlivé věkové skupiny. A obecně platí, že školní stravování je u nás na vysoké úrovni,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá. Samozřejmě mohou být jídelny – výjimky, ale i tady by mělo být v zájmu rodiče, aby se podíval na týdenní jídelní plán, který je k dispozici, a pokud vidí nějaké zásadní nedostatky, aby je řešil s ředitelem školy.

Proč se na oběd nechodí

„To že dítě nechodí na oběd, vychází celkově z trendů. Hlavně u vyššího školního věku bývá časté vynechávání snídaní. Svačiny jsou často řešeny tak, že si koupí něco v automatech. Samozřejmě chybou je, pokud na škole je svačinový automat s nevyhovujícím výběrem. Což většinou bývají oplatky, plněné sušenky, různé slané snacky, plněné bagety, sladké nápoje, sladké minerální vody,“ uvádí doktorka Karolína Hlavatá. Pak nemají hlad a chuť. Jídlo z automatu je přidanými ochucovadly chuťově výraznější, oběd dětem pak „nejede“.

„Rodič by měl kontrolovat, jestli dítě sní svačinu a hlavně by ji potomkovi měl připravovat. A také mít kontrolu, jestli dítě na obědy chodí,“ říká doktorka Karolína Hlavatá.

Jídlo a spánek spolu souvisejí

Starší školní děti odmítají obědy i proto, že špatně spí. Nedokážou si správně odpočinout. „Mívají velmi často rozházený spánkový rytmus, dlouho paří do noci na počítači, ráno vstávají do školy, pak přijdou odpoledne domů, jdou spát. Ujídají snacky, pijí sladké nápoje, často kofeinové, energetické... O to hůř spí. Mají narušený spánkový rytmus a to má zpětně dopad na příjem potravy. Mnohdy jedí víc a ne to co by jíst měly. Zasytí se snacky, sladkými limonádami a v době oběda nemají chuť a ani pocit hladu,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá.

Dalším důvodem odmítání obědů je experimentování se stravou. Například vegetariánstvím a příklonem k dalším extrémnějším formám stravování. „Časté je dietování, 14 a 18 let je období, kdy je největší výskyt anorexie. I to může být důvod, proč dívky ale i chlapci nechodí na obědy. Chtějí regulovat hmotnost,“ uvádí doktorka Karolína Hlavatá.

Společné snídaně/večeře

Základem správné rodiny by měla být ve všední den společná snídaně či večeře, o víkendu oběd. Rodič vidí, jak dítě jí. „Když se v něčem nimrá, odmítá jídlo, začíná nápadně blednout, začíná se zajímat o stravu a vaření, měl by zpozornět,“ upozorňuje doktorka Karolína Hlavatá. Může jít o první signál možného problému s příjmem potravy.

„V první fázi by se měl řešit domluvou, dítěti vysvětlit jaká jsou rizika. A pak případně vyhledat odborníka – psychologickou poradnu. Poruchy příjmu potravy jsou primárně psychickým onemocněním,“ doplňuje dietoložka Karolína Hlavatá. První volbou by měl být i praktický lékař. Dětem dokáže vysvětlit, jaká jsou rizika, vezmou to od něj spíše, než z úst matky či otce.