Podstatné je mít na paměti, že, co se mléka a mléčných výrobků týká, není ústup chutím potomka na místě. Neulehčujte si zápas o mléčné výrobky ani tím, že je nahradíte rostlinným mlékem. Podle dietoložky Karolíny Hlavaté problém neřeší.

Jde o bílkoviny a vápník

Mléčné výrobky obsahují kvalitní bílkoviny a dostatek velmi dobře využitelného vápníku. „Nachází se v nich v nejideálnější formě, je v nich i optimální poměr mezi vápníkem a fosforem. V porovnání s rostlinnými potravinami jich člověk z mléčných výrobků vyzíská nejvíce,“ objasňuje Karolína Hlavatá.

Tři až čtyři porce denně

Jakou kostní hmotu si člověk nevybuduje do dvacátého pátého roku života, takovou už mít nebude. Pak po zbytek života jen ubírá. Mléčné výrobky jsou v tomto směru zdrojem nenahraditelného nebo jen stěží nahraditelného „stavebního materiálu“. „Dítě by mělo dostávat tři až čtyři porce za den. Pokud maminka kojí, je to v pořádku, základem je kojení, pak se přidávají jogurty, méně slané sýry, tvarohy,“ uvádí dietoložka.

Sladké mléko lze obejít

Dětem často vadí jen sladké mléko. A tak právě jogurty, zakysaná mléka, tvarohy a sýry dělají nabídku chuťově pestřejší a dávají nám šanci zajistit potomkovi dostatečný přísun mléčných produktů, pokud mu mléko zrovna „nejede“. Jestliže žena nekojí, lze využít i takzvaná pokračovací mléka.

Tvaroh a tvrdý sýr by podle Karolíny Hlavaté, ale měly děti dostávat až po jednom roce života. „Jednak mají vysoký obsah bílkovin, což u malých dětí není vhodné, a u sýrů je problém i s vysokým obsahem soli,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.

Tuk není na škodu

Ideální jsou spíše málo slané přírodní sýry a neochucené jogurty. „Mohou být i tučnější. Dětem vyšší příjem tuku není tolik na škodu,“ říká dietoložka. Jogurt nebo tvaroh můžeme dochutit sami. Vítané je u větších dětí kyselé ovoce, nebo šťáva z nich, například citrusy. V kyselém prostředí se totiž vápník v těle lépe vstřebává. Stačí do jogurtu kápnout dvě tři kapky citrónové šťávy, krásně jogurt ochutí i ovoní. „U větších dětí můžeme také udělat puding a do něj vešlehat tvaroh. Připravit dezert z ricotty,“ radí dietoložka.

Hravé servírování

Někdy hra s výběrem chutí nezabere, a tak je dobré vsadit na fakt, že se jí i očima. „Mnohdy stačí servírovat mléčný pokrm do pěkného pohárku, který sám o sobě v dítěti vyvolá asociaci, že se jedná o dobrotu,“ doporučuje Karolína Hlavatá. Sýr zase můžeme na chléb nastrouhat, nebo z plátků vykrájet formičkami figurky. Dítě můžeme nechat, aby podle vlastní fantazie misku s tvarohem či jogurtem dozdobilo ovocem a podobně.

Nikdy nevnucujte

U zvlášť vytrvalých odmítačů se musíme obrnit trpělivostí. Vypitý hrnek doprovázený výpraskem nebo nalitý do krku malého strávníka, rozhodně nic dobrého nepřinese. „Nabízejme, zkoušejme. Spousta dětí, kterým nechutná mléko, se chytne na kefír, ale v žádném případě mléko a mléčné výrobky nevnucujme. Mohlo by se totiž stát, že mu je zošklivíme do konce života,“ varuje Karolína Hlavatá.

Alergie řešte s odborníkem

Někdy odmítání mléka může být spojeno s alergiemi. V takovém případě je třeba problém řešit ve spolupráci s dětským lékařem a nutričním terapeutem, aby poradil náhradní zdroje bílkovin.

„Má-li dítě alergii, je důležité mléčnou bílkovinu úplně odstranit z jídelníčku a užívat speciálně upravená mléka, která mají bílkovinu rozštěpenou. Dobrou zprávou je, že u většiny lidí se alergie s věkem zmírňuje a pak vymizí,“ dodává dietoložka Karolína Hlavatá.

Laktózová alergie nebývá u dětí častá. Když se objeví je potřeba vyřadit hlavně sladké mléko smetanu, mohou být ale dobře snášeny zakysané mléčné výrobky, sýr tvaroh, záleží na stupni laktózové intolerance. I to je ale třeba konzultovat se specialistou na výživu.