První rok – kojenec

Pokud vše probíhá tak, jak má, je zhruba prvních šest měsíců dítěte jen ve znamení kojení. Z mateřského mléka dítě získává téměř veškeré potřebné živiny, a pokud se nevyskytne nějaký problém, nemusí se mu podávat jiná strava. Jediné potřebné látky, které mateřské mléko neobsahuje, je vitamín D a K. Proto se tyto látky podávají dítěti například ve formě kapek.

V případě, že nelze kojit, je mateřské mléko nahrazeno umělou kojeneckou výživou. Tu je nutné připravovat vždy přesně podle návodu. Není dobré dítě překrmovat, anebo mu zase naopak dávat méně jídla.

Okolo šestého měsíce se k mateřskému mléku přidávají příkrmy. Nejčastěji v podobě různých kašiček složených nejdříve z rozmixované zeleniny, později i masa, následuje ovocné pyré z jablek nebo banánů a například i obilninová kaše. Každý nový druh potraviny se podává s odstupem 3–4 dnů, abyste mohli odhalit případné alergické reakce. Nové potraviny přidávejte nejdříve tepelně opracované a až po vyzkoušení zařaďte případně konzumaci v syrovém stavu.

Po roce

Strava dětí od 1. do 3. roku se již přibližuje jídlu dospělých. Obecně ale platí, že by měla být pestrá, lehce stravitelná a nenáročná na kousání. Do tří let by také děti neměly přijímat potraviny, u kterých hrozí vdechnutí, jako jsou různé ořechy a semínka nebo syrový hrášek.

Ve stravě by měl být dostatek vápníku, především z mléčných výrobků. Při přípravě jídel se vyhýbáme koření, zejméně exotickému a aromatickému, a málo solíme.  Z mas upřednostňujeme telecí, hovězí, drůbež a později i ryby. Samozřejmostí jsou ovoce a zelenina. Výrazně omezujeme polotovary a potraviny s velkým obsahem cukru.

  • Po roce můžeme do výživy zařadit kravské pasterizované a plnotučné mléko. Na kozí a sójové mléko ale zapomeňte. Aby byl zabezpečen denní příjem vápníku, je dobré konzumovat i další mléčné výrobky. Vhodné jsou například sýry typu gervais nebo s mírou i tvrdé síry se sníženým obsahem soli, jako je například Eidámek zařazený do produktového listu iniciativy Vím, co jím a piju.
  • Pro děti mladší dvou let nejsou vůbec vhodné vnitřnosti a tučné maso, protože jsou velmi těžce stravitelné.
  • Do stravy dítěte nepatří vaječný bílek. Do jednoho roku by měl být zcela tabu. Po roce jej lze zařadit, netrpí-li dítě alergií či atopickým ekzémem.
  • Pozor také na celozrnné pečivo. U dětí dáváme raději přednost pečivu bílému pro snazší stavitelnost.
  • Opatrně také s exotickým ovocem, jako jsou citrusové plody, ananas, mango nebo kiwi. Z našich luhů a hájů pozor na jahody, maliny, angrešt a rybíz a ze zeleniny na rajčata, celer, ředkev a ředkvičky, kyselé zelí a křen.
  • Vyloučit byste měli perlivé a slazené nápoje. Pro děti je nejvhodnější kojenecká voda, neslazené dětské čaje a ovocné šťávy ředěné vodou.

Nezapomeňte, že v tomto období si dítě tvoří celoživotní stravovací návyky nejen ve smyslu, co jíst, ale také jak a kdy. Měli byste mu tedy jít příkladem a podávat mu jídlo pravidelně, nejlépe 5× denně. Jíst v klidu beze spěchu, při jídle nesledovat televizi a podobně.

Do jídla byste ale neměli děti ani nutit. V tomto věku se totiž často střídá období dostatečné chuti a nechutenství.