Proč vaječníky u žen stárnou dříve než varlata u mužů, není dosud zcela objasněno. Existuje však předpoklad, že délka funkce vaječníků a životnost folikulů s vajíčky jsou geneticky dané, tedy dědičné. Příroda tak pravděpodobně brání tomu, aby otěhotněly ženy ve vyšším věku.

Menopauza nemusí přinášet problémy

Menopauza má svůj biologický smysl. Těhotenství a porod s sebou v každém věku nesou určitá rizika, u starších žen mohou dokonce trvale ohrozit zdraví. Možná jde o pozůstatek z dob našich prapředků.

Podobně jako v pubertě nebo během těhotenství způsobuje klimakterium přibližně dvěma třetinám žen více či méně závažné obtíže, zatímco třetina žen žádné výrazné potíže nepociťuje. Přitom právě hormonální nerovnováhu lze v mnoha případech relativně dobře ovlivnit. Substituce – ideálně přírodními hormony – může u některých žen působit téměř jako „elixír mládí“. Také některé potraviny a byliny mohou zlepšit zdravotní stav, podpořit vitalitu, zmírnit nepříznivé příznaky a někdy i pozitivně ovlivnit vzhled.

Tři fáze menopauzy

Menopauzu lze rozdělit do tří základních fází:

• Premenopauza – začíná přibližně šest let před vlastní menopauzou a bývá obtížně rozpoznatelná.
• Menopauza – období poslední menstruace a následujícího roku.
• Postmenopauza – trvá přibližně šest let po menopauze.

Průměrný věk nástupu menopauzy je kolem 51 let, může však nastat dříve i později. Od této doby se žena musí obejít bez ženských pohlavních hormonů, případně jen s jejich minimálním množstvím, a to až do konce života.

S úbytkem progesteronu a estrogenu začínají tělu chybět hormony, které nejsou důležité pouze pro reprodukci. Ženské pohlavní hormony ovlivňují také:

• regulaci metabolických procesů,
• krevní oběh,
• stavbu kostí,
• tvorbu sliznic a pokožky,
• přenos nervových vzruchů, a tím i výkon mozku a paměť.

Příznaky menopauzy a jídelníček

Mezi první tělesné signály nástupu premenopauzy patří například:

• únava a poruchy spánku,
• nervozita a podrážděnost,
• bolesti hlavy a depresivní ladění,
• padání vlasů,
• úbytek kostní hmoty,
• močová inkontinence,
• snížená chuť na sex,
• napětí v prsou,
• srdeční neklid,
• návaly horka a nevysvětlitelné pocení.

Dochází také ke změnám menstruačního cyklu – menstruace se může opožďovat nebo zcela vynechat. Intenzita příznaků je individuální a závisí mimo jiné na psychickém stavu i na tom, jaké podmínky svému tělu vytváříme. Výživa v tomto období hraje velmi důležitou roli.

Správné jídlo při menopauze

V jídelníčku by neměly chybět potraviny s vysokým obsahem vitamínu C, který pomáhá zvládat průvodní jevy klimakteria, jako je ateroskleróza nebo vysoký krevní tlak. Studie také ukazují, že vitamín C může ovlivňovat návaly horka a pozitivně působit na sexuální touhu. Základem je proto dostatek čerstvého ovoce a zeleniny.

Stejně důležitý je vitamín D, který je nezbytný pro tvorbu bílkoviny vážící vápník z potravy a podporuje jeho vstřebávání i transport do kostí. Mezi vhodné potravinové zdroje patří zakysané mléčné výrobky, vejce a ryby. Současně je vhodné vitamín D suplementovat. Pokud žena nekonzumuje dostatek fermentovaných potravin, je vhodné doplnit spolu s vitamínem D také vitamín K2.

Minerální látky a barvy potravin

V menopauze je důležité nepodceňovat příjem vápníku a manganu, které působí proti úbytku kostní hmoty.

• Vápník se nachází nejen v mléčných výrobcích, ale také v brokolici, zeleném zelí, fenyklu nebo špenátu.
• Mangan je obsažen v zelenině, luštěninách, pivovarských kvasnicích a čaji.

Doporučuje se také konzumace potravin přirozeně žluté a oranžové barvy, které podporují činnost žláz a zpomalují hormonální změny. Vhodné jsou například meruňky, broskve, pomeranče, banány, citrony, melouny, tvrdé sýry a pokrmy s kari kořením.

Jídelníček v přechodu

Během menopauzy je vhodné denně zařazovat jednu až dvě porce probiotického jogurtu a pravidelně konzumovat i další fermentované potraviny, jako jsou natto, tempeh, kvašená zelenina, kysané zelí, kombucha nebo kvásek.

Každý den by měl jídelníček obsahovat dostatek syrové zeleniny a ovoce. Maso a uzeniny je vhodné alespoň částečně nahradit rybami. Ke snídani lze zařazovat více sýra nebo pokrmy z vajec. Pokud dáváte přednost jogurtu, je vhodné jej doplnit drcenými lněnými semínky, která jsou přirozeným zdrojem vlákniny i rostlinných estrogenů.

Káva není v menopauze zakázaná – dva až tři šálky denně obvykle nepředstavují problém.

Rostlinné estrogeny v menopauze

Rostlinné hormony působí podobně jako tělesné estrogeny. Váží se na beta-estradiolové receptory a podílejí se na řízení funkcí srdečních a mozkových cév, výstavbě kostí a svalů.

Mezi významné zdroje rostlinných estrogenů patří extrakty z červeného jetele, kořene rebarbory, ploštičníku hroznatého, anděliky čínské a sója. Sója je však stále předmětem výzkumu. Z hlediska účinků v menopauze se ukazuje jako prospěšnější pro Japonky, které ji konzumují celoživotně. U středoevropských žen tyto benefity obvykle pozorovány nejsou.

Vhodné byliny při menopauze

V období klimakteria lze využít také bylinné čaje, které mohou zmírňovat nepříznivé příznaky. Mezi často doporučované byliny patří kotvičník zemní. Ačkoli je znám především v souvislosti s podporou testosteronu u mužů, u žen bylo pozorováno zvýšení hladiny folikostimulačního hormonu (FSH) a estradiolu a zároveň zmírnění negativních příznaků menopauzy.

Příznivě mohou působit také pupečník asijský a vinná réva. Víno má u žen fytoestrogenní účinky, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a může přispívat ke zmírnění příznaků klimakteria i osteoporózy.

ZDROJE: 

VOLLNER, Helga, Hormony a co o nich musí vědět ženy, Pragma, 1999, Praha 

ZITTLAU, Jorg, Jak se léčit vhodnou stravou, Computer Press, 2006, Brno 

VALÍČEK, Pavel, Rostliny pro zdravý život, Start, 2007, Benešov