Obsahují vlákninu i bílkoviny

„Houby obsahují kromě jiného vlákninu (přibližně 2 gramy na 100 gramů) a také zajímavé procento bílkovin (3 gramy na 100 gramů). Proto se jim říká maso lesa,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá.

Jsou ale rovněž zdrojem vitamínů. Lesní houby obsahují vitamín B12 a další vitamíny skupiny B, dále pak A a D. Jsou v nich také pro zdraví potřebné minerální látky, například měď, která podporuje tvorbu červených krvinek, důležitý antioxidant selen, který kromě jiného pozitivně ovlivňuje plodnost u mužů, či draslík, prospívající činnosti srdce, svalů a nervové tkáně. 

Posilují imunitu

O houbách se uvádí, že posilují imunitu. Jsou také prevencí nádorového bujení, například rakoviny tlustého střeva, a stárnutí, kornatění cév, infarktu či mozkové mrtvice.

Snižují krevní tlak a cholesterol. Mají protizánětlivé a antioxidační účinky. Podle Karolíny Hlavaté je to ale přednost především hub asijských, jako je hlíva ústřičná a houževnatce jedlého známého jako šiitake.

„Obsahují beta-glukany, které mají velmi pozitivní vliv na zdraví. Příznivě ovlivňují hladinu krevního cukru po jídle, účinně napomáhají snižování hladiny cholesterolu a představují potravu pro prospěšné bakterie za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty slouží jako energie pro střevní buňky a celkově napomáhají zdraví střev, včetně příznivého vlivu na střevní mikrobiotu,“ objasňuje dietoložka.

• Beta-glukany také podporují správné fungování imunitního systému, například tím, že aktivují makrofágy, jejichž úkolem je pohlcovat cizorodé látky, jako jsou bakterie a viry a také rozpoznat a zničit poškozené buňky včetně rakovinotvorných.

Ideální pro boj s nadváhou

Houby jsou vítaným pomocníkem při boji s nadváhou. Zhruba z devadesáti procent se skládají z vody a obsahují minimum tuku. Ve sto gramech hub je jen 149 kJ, a tak se jich můžeme najíst dosyta.

„Záleží ovšem na úpravě. Pokud si z nich nasmažíme mísu řízků, pak si uděláme kalorickou bombu. Je proto vhodnější připravit z hub třeba rizoto, kubu, guláš, polévky a podobně,“ doporučuje dietoložka.

• Benefitem pro zdraví je i to, že houbařením si dopřejeme pohyb na čerstvém vzduchu.

Mohou i škodit zdraví

Navzdory pozitivům, mohou tyto dary lesa zdraví také škodit. Zásadní je, kde je sbíráme, jak je skladujeme a upravujeme. Houby se chovají jako houby, a tak mají schopnost do sebe nasávat škodlivé látky z okolí, zejména těžké kovy. Neměli bychom se tedy spokojit s plodnicemi, které najdeme u silnic či průmyslových aglomerací, ale raději investovat čas a vyrazit za nimi do co nejčistší přírody.

„Sbírat bychom měly vždy jen houby, které dobře známe a nejsou staré, rozmočené se stopami plísně,“ dodává Karolína Hlavatá.

Kvalita sběru a zpracování je důležitá

Rozhodující pro kvalitu hub, které budeme konzumovat je i to, do čeho je sbíráme a jak s nimi po návratu domů naložíme.

Houby mají tendenci rychle plesnivět, vždy je proto ukládejte do proutěných košíků nebo prodyšných látkových tašek či sáčků, nikdy do igelitu nebo umělohmotných nádob. 

• Po návratu domů je co nejrychleji očistěte a zpracujte. Pokud nestíháte, dejte je do ledničky. Sušit bychom je měli vždy na sítech nebo čistém papíru, nikdy na novinách.

Pozor - jsou těžké do žaludku

Pozornost a čas věnujte také jejich dostatečné úpravě. Jsou těžké do žaludku, a tak mohou způsobit zažívací potíže. Z tohoto důvodu by je neměli jíst malé děti a senioři, které trápí trávení.

„V každém případě by se měli vyhnout houbám smaženým. Dušené či jen přidané pro chuť k jinému pokrmu takový problém nejsou,“ vysvětluje dietoložka.