Zamražené ovoce
Zdroj: Zamražené ovoce ze Shutterstock

Mražené ovoce a zelenina jsou kvalitní zdroj vitamínů

Zima je zima, a tak ať se nám to líbí nebo ne, musíme se smířit se zásobami z léta. To, že nejsou čerstvé, však neznamená, že z nich náš organismus nebude mít užitek. Naopak mnohdy je větší, než z čerstvého dováženého ovoce a zeleniny. Zato způsob konzervace roli hraje, a tak vybírejme správně.

Co do výživové hodnoty po čerstvých plodech, následují mražené, teprve potom zelenina sterilizovaná či kompoty. U nich už jsou ztráty výraznější. „Pokud chceme v tomto období zvýšit příjem vitamínů, je dobré využívat zamraženou zeleninu a ovoce,“ doporučuje dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.

Čerstvé jahody a maliny jsou lákavé a drahé

K dostání jsou nyní jahody, borůvky a maliny, i když není jejich sezóna. Podle dietoložky ale v těchto čerstvých plodech není nic, co by nás vytrhlo. Máme-li na ně chuť, je lepší sáhnout po mražených, které vyzrály na slunci. Abychom v nich uchovali co nejvíce vitamínů, je třeba je nechat rozmrznout pomalu při pokojové teplotě nikoliv zahříváním.

Kysaná zelenina je výborným zdrojem vitamínů a probiotiky

„Na roveň čerstvé zelenině se řadí zelenina mléčně kysaná – zelí, rychlokvašky,“ říká Karolína Hlavatá. Lze takto i nyní upravit například také čínské zelí, řepu. Můžeme přidat i mrkev. „Nakrájíme, promačkáme se solí, napěchujeme do sklenic nebo do speciálního kameninového hrnce, takzvaného kvašáku, zakryjeme kapesníkem, zatížíme placatým větším kamenem a necháme několik dnů prokvášet. Zelenina pustí šťávu a začne kvasit. Co konzumací kvašené zeleniny náš organismus získá? Jednak vitamíny a vlákninu ze zeleniny, zároveň ale také mléčným kvašením vznikající probiotika. „Jsou to látky, které najdeme také v jogurtech. Probioticky působící organismy mají pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Je-li v pořádku, je v pořádku i naše zažívání a imunita,“ vysvětluje dietoložka.

Sterilovaná rajčata teplnou úpravou zvyšují množství lykopenu

Zima nahrává kořenové zelenině, zelí, luštěninám. Člověk instinktivně inklinuje spíše k teplým pokrmům, a tak je ideální v tomto čase vařit luštěninové polévky a vůbec jídla takzvaně z jednoho hrnce. Do nich totiž můžeme naložit hodně zeleniny.

„Klidně můžeme využít sterilovaná rajčata. Ty tepelnou úpravou neztrácí. Naopak se u nich zvyšuje množství antioxidačně působícího lykopenu,“ říká dietoložka. Nemusíme tedy kupovat v zimě zbytečně drahá dovážená rajčat, která jsou téměř bez chuti a vůně. Plechovka sterilovaných poslouží mnohem lépe. Stačí je například promíchat s fazolemi, mraženou kukuřicí a udělat je po mexicku. Získáme rychlé, vydatné a zdravé jídlo.

Zelené naťě si vypěstujte doma a rychle, například řeřichu

Vitamínovou bombu si můžeme také sami vypěstovat doma. „Stačí do květníku vysít zelené natě. Například řeřicha vyraší během několika dnů. Když si pak uděláme na sucho topinku nebo ukrojíme žitný chléb, namažeme žervé či pomazánkou z červené řepy a hustě posypeme řeřichou, budeme mít luxusní jídlo,“ doporučuje Karolína Hlavatá.

Exotiku ano, ale raději střídmě

Je-li řeč o vitamínech, někteří lidé často a hodně sázejí na exotické ovoce. Jiní naopak tvrdí, že jím naše zdraví nijak zásadně nepodpoříme. Jaká je realita? „Na exotické plody, zejména citrusy, které u nás už vyloženě zdomácněly, jsme velmi dobře adaptovaní. Takže pomeranče, grepy, citrony, stejně tak banány coby zdroj draslík, vápníku, hořčíku či vlákniny, do zdravého a vyváženého jídelníčku patří,“ říká dietoložka.

Zároveň ale varuje nad přejídáním exotikou. „Někomu nemusejí dělat dobře kyselinky, na které nejsme zvyklí. Navíc, aby dovážené plody přežily transport, netrhají se úplně zralé. Mohou se pak vyskytnout alergické reakce a nevolnost,“ varuje Karolína Hlavatá.