Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany.

„Podle zprávy Evropské unie se průměrná spotřeba soli u nás pohybuje okolo 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.

Pozor na nadměrný příjem soli

„Bohužel zvýšený příjem soli se stal zvyklostí i v dětské populaci a také ve společném stravování, kde se domnívám, že by bylo velmi vhodné se snižováním příjmu soli rychle začít. Jedině tak bychom v největší možné míře mohli přispět ke zlepšení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti,“ uvádí prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., preventivní kardiolog z IKEMu a členka vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju.

Zvýšený příjem soli může být příčinou:

• zhoršení hodnoty krevního tlaku
• vzniku otoků
• zhoršení funkce ledvin
• komplikací srdečně cévních chorob
• vzniku obezity

Potraviny se zvýšeným obsahem soli zvyšují naši chuť k jídlu, proto máme tendenci jíst větší porce jídla, pro uhašení žízně často sáhneme po přeslazených nápojích s vysokým obsahem energie. Vzhledem k tomu, že se ve stáří zhoršuje schopnost rozeznat jednotlivé chutě, lidé často používají k dochucení jídla větší množství soli a koření, což může opět vést ke zhoršení mnoha chorob.

Skrytá sůl v běžných potravinách

Omezit množství soli, které v potravě přijímáme, se netýká pouze přisolování při přípravě pokrmů. Velkým zdrojem skryté soli jsou hotové potraviny. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 - 80 procent celkového denního příjmu.

V jakých potravinách hledat skrytou sůl?

• pečivo
• uzeniny
• sýry
• Slané oříšky
• některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku
• instantní pokrmy a bujóny
• sterilovaná zelenina
• marinády
• cereálie

Jak z toho ven?

Zcela vyloučit sůl z jídelníčku však nelze. Sodík a chlor, spolu s dalšími minerálními látkami a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník a další), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev. Sůl používaná v domácnostech je obohacena o jód, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy.

Nejsnáze lze solení omezit při domácím vaření. Sůl můžeme nahradit zelenou natí (petrželka, libeček, pažitka, řapíkatý celer, majoránka), kořením, bylinkami a zeleninou (česnek, cibule, mrkev, petržel, celer). Uvědomte si, že i v restauraci je možnost požádat o to, aby vaše jídlo obsahovalo méně soli. Velkým pomocníkem rovněž může být odstranění solničky z jídelního stolu.

Jak se vyhnout vysokému příjmu skryté soli?

Sledujte tabulku nutričních hodnot, která je uvedena na většině potravinářských výrobků. Hledejte obsah soli – čím méně, tím lépe. U potravin označených logem Vím, co jím máte garanci, že obsahují méně soli než řada výrobků stejné kategorie na trhu (např. u masných výrobků je to do 2,25 gramů soli na 100 gramů výrobku).

Kampaň Solte méně

Iniciativativa Vím, co jím a piju se do Salt Awareness Week zapojila již v minulém roce. “I letos jsme se rozhodli zapojit a podpořit mezinárodní Salt Awareness Week s cílem upozornit veřejnost na až alarmující příjem skryté soli v potravinách. V rámci kampaně jsme nechali otestovat šunky na obsah soli, protože jsou to právě šunky, které jsou v očích zákazníků vnímány jako nejzdravější varianta masných výrobků a lidé do svých nákupních košíků právě šunky často vkládají,“ zmiňuje ředitelka iniciativy Lucie Gonzálezová.