„Kapr na štědrovečerním stole je takové naše středoevropské nebo spíše české specifikum,“ říká etnograf Martin Šimša ze Strážnice. „Štědrý večer byl v minulosti ve vnímání věřících dobou půstu, přípravou na nadcházející Boží narození, proto byly přísně zapovězeny všechny masité pokrmy. A kapr, protože je to ryba, není v církevním pojímání považován za maso,“ vysvětluje Šimša. „Přesto se kapr dostává na štědrovečerní stůl teprve v 19. století, a to ještě pouze v rybníkářských krajích,“ pokračuje. Tehdy se připravoval na černo nebo na modro. Nejstarším dochovaným receptem z roku 1810 je právě recept na kapra na černo. Ryba se pekla v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. „Recept na smaženého kapra se objevil teprve ve 20. letech 20. století a uplatnil se spíše ve městech,“ dodává etnograf.
Servírovala se kyselá ryba
Masové šíření kapřích hodů se podle Šimši datuje teprve v poválečné historii, když státní rybářství začalo na rybnících provozovat skutečně intenzivní hospodaření a potřebovalo získat odbyt pro svoje produkty. „Tehdy se téma vánočního kapra dostalo do médií a odtud i na stůl našich babiček. Čím dál na východ, tím později. V obcích okolo Velké nad Veličkou tak lidé jedli na Štědrý večer ještě v 60. letech 20. století kyselou rybu a kapr sem přišel až o desetiletí později,“ tvrdí známý český etnograf.
Rybu klidně častěji
Odborníci na výživu si tradici považují. Rybí maso bychom podle nich měli do jídelníčku zařazovat minimálně jednou týdně (i když raději ne smažené). Obsahuje lehce stravitelné plnohodnotné bílkoviny potřebné pro optimální tvorbu tkání. Významnou složkou jsou vitaminy D, A a B12, řada minerálních látek (např. fosfor, selen a zinek) a zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Pokrmy z rybího masa jsou navíc dietní. Rybáři tvrdí, že nejchutnější jsou ryby kolem 2-3 kg, ale je u nich malý předpoklad, že budou mít jikry nebo mlíčí. Ty se ale dají dokoupit zvlášť.