O zdraví 23. 7. 2024 | Veronika VágnerováVeronika Vágnerová

Klíšťová encefalitida má mnoho podob. Jak závažná u vás může být?

Jedno z nejnebezpečnějších nemocí, které přenášejí klíšťata, je klíšťová encefalitida. Toto virové onemocnění mozku má několik klinických forem. Časné fáze připomínají chřipku, pozdější vrcholí ochrnutím končetin a neurologickými problémy. Víte, jak závažná u vás klíšťová encefalitida může být?

Stock photos: 24K-Production/Shutterstock.com

Pro klíšťovou encefalitidu je typický dvoufázový průběh. Řada lidí projde jen první fází, která připomíná několikadenní chřipku a mnohdy si není klíštěte ani vědoma. Bohužel kolem 600 až 800 lidí v ČR si každoročně projde i druhou fází, která přichází obvykle do 14 dní, nejpozději do 21 dní po skončení té první. V tomto meziobdobí zdánlivého klidu se virus naopak v těle množí a začíná útočit na nervovou soustavu. Podle toho, kam až se virus dostane, než ho zastaví imunitní systém, rozlišují lékaři několik klinických forem onemocnění.

„Věk a imunita hrají u průběhu onemocnění svou roli, ale nelze říci, že by ty nejzávažnější formy měli jen senioři a lidé se sníženou obranyschopností. Trvalé ochrnutí končetin nebo dýchacích svalů se týkají i mnohem mladších ročníků, kteří dosud neměli se svým zdravím žádný problém,“ říká infektoložka MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

Děti mají nejčastěji zánět mozkových blan

Zánět mozkových obalů (meningitida) je nejčastější forma klíšťové encefalitidy, která se zpravidla objevuje u dětí a mladších dospělých. Znamená to, že se virus probojoval až sem a vyvolává bolesti hlavy, horečky, světloplachost a zvracení. Jedinou pomoc, kterou mohou lékaři poskytnout, je podávání léků na ztlumení těchto projevů. O zbytek se postará imunitní systém dítěte. Po skončení léčby mohou mít děti problémy s učením, koncentrací a pamětí.

Dospělí nejčastěji skončí se zánětem mozkových blan a mozku

žena s bolestí hlavyZánět mozkových obalů (meningitidu) mohou mít samozřejmě i zdraví dospělí, ale u nich se nemoc nejčastěji objevuje jako meningoencefalitida. To značí, že zánět se rozšířil z mozkových obalů i do mozkové tkáně. Projevy jsou podobné, někdy intenzivnější a přidává se i spavost, zmatenost, poruchy rovnováhy, třesy končetin a víček, někdy zhoršení řeči. U těžkých případů bývá i bezvědomí nebo křeče. Léčba je i zde zaměřená pouze na zmírnění symptomů. Lék přímo na zničení viru neexistuje.

„I po ukončení hospitalizace pacienti často bojují s bolestmi hlavy, nedostatkem energie, rozmazaným viděním, s horší pamětí a koncentrací. Tzv. postencefalitický syndrom komplikuje návrat do práce a snižuje kvalitu života. Doba jeho trvání je u každého individuální a může jít o měsíce až roky,“ upozorňuje infektoložka MUDr. Dita Smíšková a doplňuje další možné následky jako změny osobnosti, poruchy chování, emoční labilita, poruchy sluchu.

Zdravým dospělým se nevyhýbá ani zánět míchy

lékař se snímkem mozkuNe vždy je ale imunitní systém pacienta dostatečně rychlý a silný. Nemalé množství do té doby jinak zdravých dospělých jedinců končí se zánětem mozku a míchy (encefalomyelitida). Napadení míchy už s sebou téměř vždy přináší i ochrnutí končetin, nejvíce pažního pletence.

„Je smutné vidět, jak čtyřicátníci, dosud zcela v kondici, odchází kvůli klíšťové encefalitidě z nemocnice do rehabilitačních center. Bohužel ani dočasné ochrnutí končetin neznamená, že po uzdravení začnou fungovat na sto procent jako předtím,“ říká MUDr. Dita Smíšková a připomíná, že nejlepší prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování, které je pro lidi nad 50 let očkování hrazené ze zdravotního pojištění, ostatní mohou využít příspěvků.

Rizikové skupiny mohou mít i tzv. bulbární syndrom

Do nejrizikovější skupiny patří senioři, lidé s chronickými chorobami a sníženou obranyschopností. Mezi chronické choroby se řadí nádorová onemocnění, chronické srdeční selhání, ale i cukrovka nebo astma. Vzhledem k tomu, že cukrovku má asi 1 milion české populace a astma dalších asi tři sta tisíc, jedná se o poměrně početnou skupinu, u které je riziko těch nejhorších projevů a následků klíšťové encefalitidy nemalé.

Nejzávažnější forma onemocnění je tzv. bulbární syndrom, kdy je zasažena prodloužená mícha. Pacienti prakticky vždy skončí na umělé ventilaci, protože mají ochrnuté dýchací a polykací svaly. Rekonvalescence je individuální a stejně jako u ochrnutí končetin může být postižení nevratné s nutností trvalého napojení na dýchací přístroje.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací:
https://szu.cz/
https://www.pozorkliste.cz/




Mohlo by vás také zajímat: