Přitom právě nemocem srdce a cév, respektive jejich rizikovým faktorům, lze velmi dobře předcházet správně nastaveným životním stylem. I u osob se zvýšeným rizikem může změna životního stylu snížit riziko o 50 až 80 % ve srovnání s lidmi, kteří žádné změny neudělali. Možná za to těch několik kroků stojí. 

Nejčastější ovlivnitelné rizikové faktory  

Mezi nejčastěji ovlivnitelné faktory patří: 

• hladiny cholesterolu včetně jeho frakcí (HDL a LDL), 
• krevní tuky (triglyceridy, TAG), 
• vysoký krevní tlak, 
• nadměrná tělesná hmotnost, 
• zvýšené množství vnitrobřišního (viscerálního) tuku. 

Dalšími neméně závažnými faktory jsou zhoršená inzulinová tolerance či diabetes 2. typu a chronický zánět, k němuž zvýšená míra vnitrobřišního tuku aktivně přispívá. 

Právě kvůli rizikovosti vnitrobřišního tuku pro celkové kardiometabolické zdraví začali praktičtí lékaři při preventivních prohlídkách měřit také obvod pasu. Riziková hranice pro ženy je 88 cm, pro muže 102 cm. Proč je důležitá prevence se dočtete zde.

Cholesterol je důležitý, ale není jediný ukazatel 

Kardiovaskulární riziko nelze zúžit pouze na zvýšenou hladinu cholesterolu. Jde o komplex vzájemně provázaných faktorů. Přesto se medicína v minulosti dlouhodobě zaměřovala především na celkový cholesterol – a oprávněně, protože u osob, u nichž se onemocnění srdce a cév skutečně rozvine, se velmi často současně vyskytuje i zvýšená hladina celkového nebo LDL cholesterolu. 

To však neznamená, že u každého, kdo má cholesterol nebo LDL zvýšené, se kardiovaskulární onemocnění nutně vyvine. Samotná hodnota cholesterolu není spolehlivým ukazatelem rizika, pokud je posuzována izolovaně. Zásadní je hodnotit jednotlivé frakce cholesterolu a vždy v kontextu dalších rizikových faktorů. 

Riziková je zejména kombinace: 

• vysoké hladiny LDL cholesterolu, 
• nízké hladiny HDL cholesterolu, 

a to zvláště tehdy, pokud je současně přítomna hypertenze, inzulinová rezistence, nadbytek viscerálního tuku nebo chronický zánět. Pokud i vaše výsledky odpovídají tomuto profilu, podívejme se krátce na to, jak můžete kardiovaskulární riziko ovlivnit sami. 

Zákaz vajec kvůli cholesterolu už neplatí 

Dnes už neplatí, že je nutné držet nízkotukový a nízkocholesterolový jídelníček ani že je potřeba vynechat vejce jen proto, že obsahují hodně cholesterolu. Naopak. Lidský organismus určité množství cholesterolu denně potřebuje, a pokud jej nemá ze stravy, dokáže si ho recyklovat (tím lze vysvětlit i vysokou hladinu cholesterolu u veganů). 

Rozhodující není pouze množství, ale především kvalita – jak tuků, tak cholesterolu. Oxidovaný cholesterol, tedy tepelně upravený (zejména smažený), nebo cholesterol obsažený v surovinách používaných při výrobě ultrazpracovaných potravin, cévám nesvědčí. 

Stejně tak cévám nesvědčí: 

• nasycené tuky v másle (zejména pokud je tepelně upravené),  
• kokosový a palmojádrový tuk, 
• ztužené tuky, které se často vyskytují v levných potravinách, dezertech, polevách, náplních sušenek a oplatek. 

Naopak kardioprotektivní (ochranné) jsou nenasycené tuky – rostlinné (s výjimkou palmojádrového a kokosového) a rybí olej. Kromě ryb proto zařazujte pravidelně také ořechy a semínka (například vlašské ořechy, mandle, lněné semínko, chia, konopné aj.) a oleje z nich.  

Zelenina a ovoce vždy a všude 

Stejně jako cholesterol není samostatný ukazatel a bez kontextu moc nefunguje, není úprava životního stylu jen o výměně nasycených tuků za nenasycené. Dalším velmi důležitým pomocníkem je vláknina – a to ve vysokém množství. 

Zatímco běžně se uvádí doporučení 25–30 g vlákniny denně, Světová zdravotnická organizace (2023) posouvá doporučení pro dospělé až ke 40 g denně. Realita v České republice je přitom zhruba 15 g, tedy asi 30 % nového doporučení WHO. 

Jak splnit alespoň 30 g denně? Z přibližně půl kilogramu zeleniny a ovoce denně přijmeme v průměru asi 15 g vlákniny. Zelenina a ovoce navíc obsahují další ochranné látky, které podporují zdraví srdce a cév (a nejen jejich). 

K půl kilogramu zeleniny a ovoce proto přidejte: 

• alespoň 2 krajíce skutečně celozrnného chleba, 
• 2× týdně porci luštěnin (klidně i ve formě luštěninové mouky nebo těstovin), 
• místo sladkých cereálií na snídani například pražené ovesné vločky s drcenými ořechy.  

Jídelníček není všechno 

Zlatou tečkou je zařazení alespoň 150 minut nějaké fyzické aktivity týdně, na kterou nejste dlouhodobě zvyklí. Pokud například v práci celý den chodíte, můžete zkusit skupinové lekce, plavání nebo posilovnu apod. 

Další kroky pro mnohé nejsou jednoduché: přestat kouřit a přestat pít alkohol. Neplatí totiž ani tvrzení o „zdraví prospěšném malém množství“ alkoholu. Naopak – studie The Lancet (2018) i mnohé další (dá se propojit se starším článek na VCJ) ukazují, že jediné množství alkoholu, které ještě nezvyšuje riziko předčasného úmrtí z jakékoli příčiny, je nula. Pokud tedy nemusíte pít alkoholické nápoje, nepijte je. A věřte mi, že ani vy nemusíte. 

U cigaret jsou statistiky a věda také velmi konkrétní. Již jedna cigareta denně zvyšuje riziko nemocí srdce a cév o 50 %, zatímco 20 cigaret denně o 100 %. Negativní dopady se týkají i pasivního kouření: ve srovnání s lidmi, kteří nebyli pasivnímu kouření vystaveni, může riziko u pasivních kuřáků vzrůst až o 30 %. 

Přistupujte k sobě racionálně 

Doporučení pro zdravý životní styl platí nejen z pohledu prevence nemocí srdce a cév, ale i dalších onemocnění včetně nádorových. Pokud chcete se změnami začít a myslíte to vážně, vyberte si jeden nebo dva kroky a zařazujte je do své každodenní rutiny postupně. Každá změna k lepšímu má smysl. 

Zdroje 

Barbaresko, J., Rienks, J., Nöthlinks, U. in Am J Prev Med (2018) 

Hackshaw, A. et al.: BMJ (2018) 

Tasdighi, E. et al.: PLOS Medicine (2025) 

Zdravotnický deník (2025) 

zdroj obrázku: www.depositphotos.cz