O zdraví 30. 10. 2018 | Klára MarešováKlára Marešová

Penicilin? Ne, já raději přírodní antibiotika

Znáte antibiotika, na která nepotřebujete recept? Inspirujte se dary přírody, které vám mohou pomoci v péči o vaše zdraví. Med, česnek, křen i šalvěj jsou nosnými pilíři přírodní prevence.

Přírodní prevence
Přírodní antibiotika ze Shutterstock.com

Objev penicilinu

Ve 30. letech minulého století došlo v medicíně k milníku. Světlo světa spatřil penicilin, který dodnes výrazně ovlivňuje způsob moderního lékařství. Přírodní antibiotické zdroje, které se do té doby běžně používaly, se tím dostaly na druhou kolej.
Jak se správně říká, čas ukáže. A i v tomto směru došlo ke zjištění, že i dříve tak blahořečená antibiotika mají zkrátka velké nedostatky. Bakteriální infekce si proti nim postupem času vytváří rezistenci a kromě toho průmyslově vyráběná antibiotika ničí i tělu prospěšné a symbiotické mikroby. To vede k oslabení organismu a dalším možným příčinám zdravotních problémů.

  • Pokud jen trochu můžete, vsaďte na přírodní prevenci. Máme pro vás několik tipů, které teď v podzimním období rozhodně stojí za to mít po ruce, nebo alespoň na paměti. Jakmile začnete mít podezření na nachlazení a bude vás opouštět vitalita, zkuste přírodní zdroje.

Med

MedKoncentrovaný roztok, především fruktózy a glukózy, nemusíme významně představovat. Známe ho všichni, ale jen málokdo ví, že už staří Římané ho s sebou vozili na bitevní pole, aby s ním hojili rány od hnisavých infekcí. Síla jeho antiseptických, antimykotických a protizánětlivých vlastností vychází přirozeně z toho, z jakých květů včely sbírají pyl.

Za med s nejsilnějšími antibiotickými účinky je právem označován med Manucký, který pochází z panenské přírody Nového Zélandu. V každém případě je při užívání důležité myslet na jeho organický zdroj v BIO kvalitě. Rozhodně se vyhýbejte medům s konzervanty nebo těm nastavovaným cukrem.

Vyhněte se, pokud možno, zahřívání medu. Dochází tím k úbytku prospěšných organických kyselin, silic, vitamínů i minerálů.

Med se, ještě lépe než většina farmaceutických antibiotik, dokáže vypořádat se zlatým stafylokokem. Velmi úspěšně likviduje virové a bakteriální infekce, a to jak vnitřní, tak i vnější. Nejde tedy jen o lék na nachlazení a virózy, ale vyléčit zvládne i mnohé kožní problémy. Dokáže také detoxikovat přetížená játra, mírní srdeční onemocnění i žaludeční vředy. Doporučená preventivní dávka medu se pohybuje od 5 let věku okolo 5 g, dospělí zvládnou 40 g denně.

Česnek

ČesnekOd dob babylónských, tedy už před 4500 lety př. n. l., ho používali staří Egypťané jako ochranu před nemocemi. Extrémní obsah silice alicin, antibiotických a hormonálních sloučenin, dělají z česneku bojovníka proti většině mikroorganismů, stejně tak jako penicilin.

Spolehněte se na jeho sílu při potřebě vymýcení parazitů, bakterií, virů i plísní. Jeho antioxidační působení je silné natolik, že dokáže ničit patogeny způsobující vznik rakovinových buněk. Podporuje látkovou výměnu v krevním oběhu, snižuje tlak, posiluje srdce, mírní bolesti žil a cév. Regeneruje a zpomaluje proces stárnutí.

A jak ho nejlépe užívat, aby si vaše tělo mohlo vzít dostatek potřebné ochrany? Vybírejte česnek mladší a denně si dopřejte alespoň jeden stroužek bez tepelné úpravy. Nasekaný, drcený nebo strouhaný. Tepelně upravený už bohužel tak zajímavý pro zdraví není.

Křen

KřenI když ho známe především jako kořenovou zeleninu, pro nadměrný obsah éterických silic se profiluje v mnohem důležitějším světle, a sice jako léčivá rostlina.

Absolutně nejúčinnější látkou je thyoglikosid, kterou cítíme při strouhání, když se porušují vlákna. Čerstvý křen obsahuje také vysoký obsah vitamínu C, dokonce až pětkrát více než samotný citrón. I u křenu se můžete spolehnout na antibakteriální účinky a na prevenci proti některým virovým chorobám, prvokům a houbám. Jeho antioxidační účinky dokáží zamezit vzniku rakovinového bujení.

Dříve se křen používal především zevně, a to při revmatickém postižení kloubů. Vnitřně zase pomáhá povzbudit činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání, povzbuzuje krevní oběh a prokrvení těla.

Šalvěj

ŠalvějUž samotný rodový název Salvia, s významem být zdráv, vypovídá o tomto polokeři s vůní balzámu a koření mnohé.

Ačkoli síla léčebných účinků závisí na místě výskytu, je tvořena až 2,5 % silicemi, dále pak prospěšnými tříslovinami, hořčiny a antibiotickými a estrogenními látkami.

Protože obsahuje toxický thujon, není vhodné používat šalvěj dlouhodobě.

V opačném případě ale dokáže pomoci jako kloktadlo při krvácení dásní, zánětech dutin a angíně. Výplachy a obklady nasaďte v případě výtoků, krvácivých ran a při zánětech kůže. Vnitřně se dá použít zhruba 1,5 g sušené šalvěje na šálek vody proti nadměrnému pocení a zvýšené výkonosti žláz. Snižuje překrvení sliznic. Dokáže si poradit i s nadměrnou laktací. Harmonizuje také nervovou soustavu, podporuje srdeční činnost a působí proti cukrovce. V žaludku povzbuzuje růst saprofytické bakteriální flóry, mírní žaludeční křeče a katary, nadýmání a zadržování žluči.

Zdravotně prospěšné účinky potravin

„V poslední době bývá konzumace potravin stále více spojována se zdravotně prospěšnými účinky. Někdy jsou tyto účinky hodně zveličovány. U některých potravin ale lze najít souvislosti mezi jejich konzumací a zdravím. Kromě seznamu schválených zdravotních tvrzení, která jsou podložena již prověřenými důkazy o pozitivním vlivu na zdraví, existuje seznam odložených tvrzení vztahující se k rostlinám (tzv. on hold seznam), o jejichž schválení, ale ani zamítnutí doposud nebylo rozhodnuto.

Například česnek má účinky podporující přirozenou obranyschopnost. Podobné tvrzení o podpoře imunitního systému najdeme i u šalvěje lékařské. U křenu nenajdeme na seznamu žádné tvrzení, nicméně existuje řada schválených zdravotních tvrzení na vitamin C, jehož je křen bohatým zdrojem. Ani u medu není publikováno žádné zdravotní tvrzení. Nicméně řada potravin (včetně medu i křenu) obsahuje látky, které vykazují příznivé účinky na organismus, musíme však rozlišovat mezi léčivými a případnými podpůrnými účinky. Seznam schválených i odložených zdravotních tvrzení je dostupný na webu SZPI“, doplňuje doc. Ing. Jiří Brát, CSc.





Mohlo by vás také zajímat: