Z průzkumu vyplývá, že 47 % dětí jí 5x denně, jedno z doporučených pěti denních jídel vynechává 29 % dětí a 10 % dětí jí pouze 2-3 x denně.
Zdroj: mother making breakfast for her children z Shutterstock |
Co se týká svačin, dopolední svačinu má a skutečně sní 65 % dětí, občas (tj. 3-4x týdně) dopoledne svačí 12 %. V případě odpoledních svačin je situace podobná, protože odpolední svačinu má pravidelně každý den 60 % dětí, občas svačí 18 % dětí. Přitom odpolední svačina je důležitá jak z hlediska zajištění dostatečného příjmu energie pro mnohdy náročné odpolední aktivity, tak případného večerního přejídání (dítě se potřebuje „dojíst“). Vynechávání svačin znamená ochuzení se nejen o energii, ale i hlavní živiny a důležité vitaminy a minerální látky.
Optimální složení svačiiny
Pro představu – optimálně složená dopolední svačina by se měla skládat z jednoho kusu ovoce nebo zeleniny, porce bílkoviny a zdroje komplexních sacharidů, odpolední svačina může mít podobnou skladbu, bílkovina by měla být přednostně zastoupena ve formě mléčného výrobku. Jestliže dítě jednu ze svačin vynechá (může se např. jednat o 150 g pomeranče, 1 tmavé housky s margarínem a 30 g tvrdého sýra), přichází o 1321 kJ, 15 g bílkovin, 11 g tuků, 45 g sacharidů, 335 mg vápníku a 6,5 g vlákniny. Pokud nesní ani odpolední svačinu (např. 200 ml jogurtu a 100 g jahod), přichází o dalších 912 kJ, 13 g bílkovin, 9 g tuku, 22 g sacharidů a dalších 389 mg vápníku. V podstatě pak již nemá šanci doporučený příjem řady nutričních látek splnit, pouze za předpokladu, že se večer přejí. Bohužel děti, zejména staršího školního věku, řeší situaci po svém a posvačí sáček chipsů se sladkým nápojem. Taková svačinka (70 g chipsy, 500 ml nápoj typu Fanta) sice bohatě vynahradí energetický příjem (2423 kJ), ale po stránce výživové kvality logicky značně pokulhává. Např. příjem bílkovin činí pouze 4 g, příjem vápníku 65 mg.
Hlavním důvodem (44,4 %), proč dítě svačinu nesní, ačkoli ji má, je, že není hladové. V menší míře (27,8 %) je zastoupen argument, že ji nestačí sníst. Necelých 9 % dětí by svačinu možná snědlo, ale bohužel ji nedostane, stejné procento dětí ji sice dostane, ale nesní ji z důvodu, že mu nechutná. K zamyšlení by měla být především jako příčina nesvačení nedostatek času ke svačině. Zde je jistě prostor pro pedagogy, aby končili hodinu včas, „nepřetahovali“ a nechali dětem dostatek času na jídlo. Svůj význam má i školní dozor, který by měl dohlédnout, zda děti nemají příliš mnoho jiných zájmů.
Postoj rodičů ke svačinám
Polovina dětí (53,7 %) si svačinu nepřipravuje, ani nekupuje, chystají jim ji rodiče.
Výzkum ukázal, že rodiče příliš netuší kolik procent z celkového energetického příjmu by měly svačiny hradit (pouze 41,3 % rodičů odpovědělo správně, že 5-10 % z celkového energetického příjmu). Jednoduše řečeno, polovina populace značně pokulhává v nutriční gramotnosti.
Při přípravě svačin je pro rodiče prioritou to, aby svačina dětem chutnala, hledí však i na složení a výživové hodnoty potravin. Značnou úlohu, sehrává také rychlost přípravy svačiny, cena a snaha o to, aby svačina vypadala hezky.
Skladba svačin
Nejčastěji uváděnou variantou kombinací je pečivo, sýr, šunka, ovoce, poměrně těsně následované kombinací pečivo, salám, sýr.
Polovina dětí nedostává ke svačině skoro nikdy/výjimečně nebo vůbec jakékoli sladkosti. Otázkou samozřejmě zůstává, zda si děti neopatří sladkosti samy, zejména pokud je ve škole k dispozici automat nebo krámek. Zarážející je především fakt, že téměř třetina rodičů nezná odpověď na otázku, zda jsou nebo nejsou ve škole automaty nebo krámek, nemá tedy přehled o stravovacích možnostech na škole. Průzkum jinak odráží známou skutečnost – 42,6 % dětí nemá vůbec možnost koupit si vhodné svačinky, ve 25,7 % zde jistá možnost je, ale nabídka je velmi omezená. Pouhých 11 % dětí tuto možnost má.
Ve svačinách dětí chybí mléčné výrobky, pouhých 16 % dětí je svačí denně, rezervy jsou také v čerstvém ovoci a zelenině. Nedostatečný příjem mléčných výrobků sebou nese nedostatečné plnění doporučených dávek pro vápník, v dětském věku tolik důležitý.
Pitný režim
Drtivá většina dětí má vždy nebo téměř vždy (86,4 %) jako součást svačiny i nápoj. Téměř nikdy nebo nikdy s sebou nemají pití 4 % dětí. Celkově je ale pitný režim dětí nedostačující, doporučeného příjmu 1,6-2,1 l tekutin dosahuje pouze třetina dětí. Nedostatečný pitný režim u dětí může způsobit v průběhu dne únavu, bolesti hlavy, vyčerpanost či nepozornost ve škole. Podle průzkumu děti nejraději pijí ochucené vody, mezi neoblíbené nápoje lze řadit neochucené perlivé vody nebo sodovku a také neslazený čaj.