Jak voní pravé české Vánoce? Pro někoho třeba jako smažený kapr nebo v teple obývacího pokoje usychající jehličí smrčku či jedličky. Pro většinu Čechů však typickou vůní bude exotika – koření z daleké ciziny. Anýz, badyán, fenykl a další zlepšují trávení.
Vezměte si třeba perníčky, pokud je dáme na talíř a nejsou ošizené, během chvíle ucítíme směs skořice, badyánu, hřebíčku, vanilky, možná i muškátového oříšku. Vůně dálek, ale právě i nejkrásnějších svátků. Aroma, které nás dokáže přenést do dětství, obejme, zahřeje, navodí pohodu, přiměje si kousnout… Jejich sladká chuť následně pomůže tyto pocity jen umocnit a obsažené koření zároveň povzbudí, zaktivuje zažívání a pomůže zlepšit trávení.
„Většina koření charakteristického pro období adventu a Vánoc má opravdu pozitivní vliv na trávení. S anýzem či fenyklem a čajem z nich se setkali snad všichni rodiče, když jejich děti měly bolesti bříška. Pomáhají proti nadýmání. Přispívají ale také ke zvýšení tvorby trávicích enzymů,“ popisuje nutriční terapeutka Zuzana Douchová a doplňuje, že právě anýz a fenykl mají v případě miminek ještě jednu pozitivní vlastnost. Látky v nich obsažené totiž přecházejí do mateřského mléka, proto se doporučuje, pokud mají děti problémy, aby čaj pily maminky.
Koření bývalo velmi vzácné, proto se možná začalo spojovat právě s Vánoci. Jeho účinky naši předci znali a využívali více, než si my dnes myslíme. Jeden z příkladů. Po dobrém jídle si rádi dáme malou stopičku alkoholu „na trávení“. Převzali jsme zvyk od našich pradědů a prababiček, v současném podání jde však spíše o kalíšek-rozveselováček. V minulosti se do štamprle nalila kmínka, anýzovka. Destilát, v něm se několik týdnů koření macerovalo.
„Při pocitu plnosti po jídle nejsem zastáncem skleničky na trávení. Pro již tak zatížený organismus může být alkohol příslovečnou poslední kapkou a dojít ke zhoršení zdravotních obtíží, zejména se slinivkou a žlučníkem. Neriskujte a raději si uvařte čaj z bylinek a koření,“ upozorňuje Zuzana Douchová.
Anýz – první zmínka o něm jako o léku pochází z roku 1500 před n. l., dochovaná byla na takzvaném Ebersovu papyru. Anýz je původem z Egypta a jižního Středomoří. Hodí se pro sladkou i slanou kuchyni. V minulosti se semínka obalená v cukru podávala jako bonbony ulehčující trávení po bohatých hostinách. Látky v něm obsažené zároveň mírně tlumí bolesti hladkých svalů, tedy střev.
Badyán – látky v něm obsažené zvyšují tvorbu žaludečních šťáv. V oblasti Číny a Vietnamu, odkud pochází, se jeho léčivých účinků využívá více než tři tisíce let. U nás je používán zejména k ochucení dezertů a na přípravu perníkového koření. V jeho domovině se však využívá i při přípravě masa.
Hřebíček – sušená poupata hřebíčkovce kořenného pocházejí z Indonésie. Využívá se pro sladkou i slanou kuchyni. Látky v něm obsažené zvyšují vylučování žluči, pomáhají zklidnit rozbouřený žaludek. Využívá se také k osvěžování dechu a dokáže účinně tlumit bolest v ústech, zubů, aftů…
Fenykl – pochází ze Středomoří a velmi oblíbený byl již ve starém Egyptě. Nejenom podporuje trávení a tlumí nadýmání, umí zmírňovat bolestivé křeče zažívacího traktu.
Skořice – bývá jí přezdíváno koření bohů. Zmínky o ní jsou 4000 let staré. Umí prohřívat organismus, pomáhá při bolestech žaludku a při žaludečních vředech, opatrní by však s její konzumací měli být lidé s vysokým krevním tlakem.
Zázvor – pochází z Číny. Pomáhá tlumit zažívací obtíže, zlepšuje trávení, umí uklidnit rozbouřený žaludek – a to nejen po jídle, ale i při cestovní nevolnosti. V zimě dokáže prohřát organismus, a proto si nezapomeňte dát zázvorky do batohu při zimních túrách.
