Vyhlásit absolutní nesmiřitelnou válku bakteriím a plísním by bylo krátkozraké. Ne všechny jsou totiž zdraví škodlivé. Před kterými se máme chránit a jak? A které naopak našemu organismu prospívají?

I jedna „ťupka“ vadí

V potravinách dochází k celé řadě změn. Některé jsou přirozené, například když utrhnete jablko, nebo zrání masa. „Ty jsou žádoucí pro rozvinutí chutě a vůně,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá. Jenže ke slovu se vzápětí hlásí také změny bakteriální. „Příčinou je nevhodné nedostatečné uskladnění potraviny. Velkým rizikem jsou pak plísně. U nich platí, že jakmile najdu jen malou ťupku, musím vyhodit úplně vše. Jejich spory totiž prorůstají v celou potravinu,“ varuje dietoložka.

Dodržujte datum spotřeby

Kažení potravin lze zpomalit nebo mu zabránit buď jejich uchováním v chladničce, zmrazením nebo tepelnou úpravou. „Důležité je dodržovat datum použitelnosti a trvanlivosti, protože pak už se snižuje i nutriční kvalita potravin. Navíc nejsou pěkné ani na pohled a mnohdy zapáchají,“ varuje dietoložka.

Pravidlo: První dovnitř, první ven

Abyste zbytečně nevyhazovali jídlo jen proto, že vám v lednici prošlo, je dobré řídit se jednoduchým pravidlem. „Mělo by platit pravidlo první dovnitř první ven. Jinými slovy, když přinesu nový nákup, potraviny, které již v chladničce jsou, vysunout do popředí a čerstvé dát více dozadu,“ doporučuje Karolína Hlavatá.

Syrové nemíchat s ostatním

Abychom se vyhnuli zdravotním potížím, je důležité při tepelné úpravě potravin úzkostlivě dbát na to, aby nedošlo ke kontaktu syrových s již uvařenými nebo těmi, které hodláme syrové jíst, například zeleninou. „Když porcuji na prkýnku kuřecí, nemůžu na něm hned krájet zeleninu. Prkýnko i náčiní je vždy třeba nejprve umýt jarem pod teplou vodu. U kuřecího masa je velké riziko nákazy kampylobakteriózou nebo salmonelózou,“ říká dietoložka.

Dodržovat základní pravidla hygieny a zpracování je důležité už proto, že přítomnost bakterií nemusí být nutně na potravině na první pohled znatelná. Potravina může dokonce dobře vonět i chutnat, přesto již může zárodky škodlivých mikroorganismů obsahovat.

Způsobují průjmy a alergie

Škodlivé bakterie a plísně způsobují především zažívací potíže, průjmy a také alergické reakce. „Na prošlé, zkažené a plesnivé potraviny, by měli být opatrní zejména lidé, kteří trpí poruchou imunity nebo dostávají léky třeba na léčbu leukémie či rakoviny, a také těhotné ženy,“ dodává Karolína Hlavatá.

Mikroorganismy nás i chrání

Ne všechny mikroorganismy nám škodí. Naopak některé našemu zdraví prospívají. Jedná se hlavně o mikroorganismy na bázi laktobacilů a bifidobakterie, jejichž zdrojem jsou především zakysané mléčné výrobky. „Vhodné jsou i potraviny, které obsahují oligosacharidy. Ty vlastně slouží jako potrava pro prospěšné bakterie a nachází se především v luštěninách i obilovinách. Skvělé je proto jíst například bílý jogurt a naklíčená semínka nebo müsli. Tím máme jak prospěšnou bakterii, tak potravu pro ni,“ objasňuje Karolína Hlavatá. Zároveň doporučuje pro ty, kteří jsou právě po léčbě antibiotiky, zakoupit si a konzumovat laktobacily v tabletách.

Podporují imunitní systém

Proč pozitivní bakterie náš organismus potřebuje? Zabraňují přerůstání škodlivé bakteriální flory a je to i způsob, jak celkově podpořit imunitní systém. „Také optimalizují zažívání, takže pak netrpíme průjmy ani zácpou,“ říká dietoložka. Je-li mikroflóra ve střevech v rovnováze, lépe odoláváme chorobám a jsme více svěží a méně unavení.