O výživě 21. 2. 2022 | Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Vliv soli na zdraví a její příjem v České republice

V odborné literatuře se uvádí, že výživa má z vnějších faktorů, které na náš organizmus působí, největší vliv. Uvádí se, že je to ze 40-60 %. Za nejrizikovější se považuje vysoký příjem soli, cukru a nasycených mastných kyselin (tyto živiny zohledňuje logo Vím, co jím). Výrobci potravin v projektu tzv. reformulací snižují obsah těchto živin ve svých výrobcích. My se na jednotlivé živiny postupně podíváme blíže, začněme s kuchyňskou solí.

Stock Photos: j.chizhe/Shutterstock.com

Riziko vysokého příjmu sodíku

Sodík, který přijímáme nejvíce z kuchyňské soli je pro člověka nezbytný. Nicméně jeho vysoký příjem je škodlivý, neboť přispívá zejména ke vzniku:

  • Hypertenze (v ČR u téměř 50 % dospělé populace)
  • Srdečně cévních onemocnění (infarkt, cévní mozková příhoda)
  • Osteoporózy
  • Otoků
  • Rakoviny žaludku
  • Ledvinových kamenů
  • Obezity

Jaký je doporučený příjem soli a které potraviny jsou jejím výrazným zdrojem?

méně soliV ČR je příjem kuchyňské soli téměř trojnásobný než příjem doporučovaný WHO (5 g/den) a je jeden z nejvyšších v Evropě. Společnost pro výživu doporučuje snížení spotřeby kuchyňské soli (NaCl) na 5 - 6 g za den a preferenci používání soli obohacené jodem. U starších lidí pak snížení příjmu soli pod 5 g na den. V kojeneckém věku stravu zásadně nesolíme, v pozdějším dětském věku užíváme sůl úměrně potřebám dítěte.

Nejvíce soli je přijímáno z potravinářských výrobků (75-80 %), zbytek připadá na pokrmy.

Obsah soli ve vybraných potravinářských výrobcích

  • Některé rybí výrobky - až 14 %
  • Bílé sýry např. sýry typu balkán, jadel - až 6 % (8 %)
  • Modré sýry (plísňové) – 4-5 %
  • Masné výrobky – doporučeno přidávat do 2,5 % soli, obvykle mají do 3 %, ale i více např. uzená masa. Dětská šunka mívá pouze někdy méně soli než šunky ostatní.
  • Pekařské výrobky, zvláště ty sypané solí. Pekařské výrobky se podílejí na příjmu soli z 20-30 % vzhledem k vysokému konzumovanému množství.
  • Poděbradka - 1,25 g/l

Další významné zdroje soli

  • Hotové pokrmy průmyslově vyrobené
  • Dehydratované polévky, instantní nudle
  • Sterilovaná zelenina
  • Marinády a dochucovadla (obsah soli i více než 50 %)
  • Sójová (až 18 % soli) a další omáčky
  • Hotové omáčky na těstoviny
  • Bramborové chipsy (až 2 %)
  • Slané tyčinky (až 7 %)
  • Solené ořechy (až 2,5 %)

Některé z výše uvedených bohatých zdrojů soli se konzumují jako pochutiny mezi jídly (např. při televizi, posezení s přáteli apod.), takže konzument přijímané množství většinou ani nevnímá.

Výsledky průzkumu KHS v Ostravě

sůlKrajská hygienická stanice v Ostravě sledovala v roce 2018 obsah soli v pečivu podávaném v mateřských školách v Moravskoslezském kraji. Doporučení WHO pro pekařské výrobky je 1,2 g soli/100 g. Tuto hodnotu splnila nebo jen mírně překročila přibližně polovina z 20 vzorků odebraných v mateřských školách. Příspěvek pečiva do denního přívodu soli není při obvyklé dietě zanedbatelný.

Dále sledovala příjem soli z obědů v zařízeních poskytujících stravovací služby. Pracovníci KHS odebrali 54 vzorků obědů v 18 provozovnách závodního stravováni. Zjištěné hodnoty obsahu soli se pohybovaly od 4,84 g do 14,95 g soli/oběd (průměr 7,84 g/oběd), což znamená vice než 2 až 7násobné překročení doporučené dávky EFSA pro oběd. Ani v jednom případě nebyla doporučená dávka soli 2,1 g soli/oběd dodržena, a to ještě nebylo zohledněno dosolování u stolu, neboť obědy byly odebrány přímo v kuchyni.

Opatření ke snížení příjmu soli v ČR

  • Snížit obsah soli v potravinářských výrobcích (75–80 % příjmu soli je z potravin).
  • Zaměřit se především na výrobky s vysokou spotřebou (pekařské a masné výrobky, některé sýry).
  • Omezit příjem většiny vysoce zpracovaných potravinářských výrobků.
  • Omezit solení pokrmů, zejména „dosolování“ pokrmů na talíři.
  • Osvětová činnost pro spotřebitele.

Doporučení na závěr?

V řadě výrobků by bylo možné obsah soli snížit, a proto je program reformulací (snížení obsahu soli v receptuře) velice prospěšný, ale náročný, protože sůl má i technologický význam. Obsah soli je nutné snižovat postupně, aby si spotřebitel zvykl na nižší intenzitu slané chuti. Důležité je nezvykat děti na příliš slané potravinářské výrobky a pokrmy.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroje informací:
Informace Státního zdravotního ústavu Brno, www.szu.cz
Sluková a kol., Reformulace pekařských výrobků - možnosti snížení obsahu soli při výrobě běžného pečiva, Výživa a potraviny 2021, 76 (6), 155-160
Výživová doporučení Společnosti pro výživu
Tláskal P., Přednáška na konferenci Společnosti pro výživu, Praha 2020





Mohlo by vás také zajímat: