Domácí karanténa a epidemie se nějakým způsobem psychicky dotýká každého z nás. Je naprosto normální reagovat emocionálně v situaci, která se výrazně vymyká normálu. Jak tuto krizi zvládneme a ustojíme záleží opět jen na nás. V článku se dozvíte, jak pomoci sobě i druhým zvládnout tuto nelehkou dobu co nejvíce v klidu.
Můžete však být i zcela v klidu a cítit, že se vás to všechno nijak netýká. Můžete být také i dokonce nadšení, že můžete dělat věci na které za normálních okolností nemáte čas. A také můžete zažívat i úlevu, že například nemusí do práce. Emoce se vám také mohou neustále měnit a přecházet jedna v druhou.
Všechny emoce a pocity, které v tuto chvíli prožíváte jsou v pořádku a nemusíte se za ně stydět. Buďte však také chápavější a ohleduplnější k druhým, kteří nemusí prožívat situaci stejným způsobem jako vy. Nezlobte se na ně za to. Každý má právo prožívat situace svým způsobem. Tím, že budeme druhé odsuzovat a vyčítat jim, že nejsou více v klidu nebo naopak více ve stresu, tím situaci a vztahy s druhými zhoršujeme a mohou tak vznikat zbytečné konflikty na domácí i pracovní půdě.
Každému z nás současná krize přináší něco jiného. A jakákoli krize s sebou přináší i přirozené nepříjemné emoce a pocity. Tímto článkem vás chci podpořit v těchto nelehkých chvílích a ukázat pár tipů, jak se v karanténě nezbláznit a ustát tuhle krizi co nejvíce v klidu.
Jedna věc je něco vnitřně prožívat a druhá je, jak na své pocity a emoce reagujeme. Jestli konstruktivně nebo destruktivně. Někdo může cítit strach a začne na druhé řvát a být agresivní. Někdo jde šít roušky a pomáhat druhým. Někdo jde zahradničit a vyčistit hlavu fyzickou prací. Někdo se kvůli stejné emoci zase může tiše stáhnout do ústraní a přestat komunikovat. Někdo hledá logické a racionální vysvětlení toho, co se děje. Někdo na stejnou emoci začne více kouřit, pít alkohol nebo se přejídat.
Reakce na naše emoce a chování můžeme regulovat a ovlivnit. To je důležitý bod psychohygieny v krizi, že s tím, jak se cítíme můžeme něco dělat! Vždy se můžeme rozhodnout, jak na situaci zareagujeme. Můžeme jít vykoupit v panice zásoby do supermarketu, nebo se můžeme párkrát zhluboka nadechnout a vydechnout a třeba chvíli nic nedělat.
Zkuste aktivně pracovat na svém klidu, může to pomoci i lidem kolem vás. Protože emoce jsou také nakažlivé, tak pojďme místo virů a paniky druhé nakazit pohodou a dobrou náladou.
Pokud vás sledování zpráv a informací o koronaviru uklidňuje a těší, tak v tom určitě pokračujte. Pokud ale po přečtení některých informací trpíte dušností, máte noční můry, cítíte úzkost na hrudi, vyčerpání a stres, tak s tím na chvíli přestaňte, protože jste přehlcení!
Dávkujte si dobu, kterou strávíte vyhledáváním informací o koronaviru. Dávkujte si i dobu povídání s druhými o koronaviru. Dejte si klidně i den bez internetu a telefonu, ať se můžete trochu nadechnout a zmobilizovat síly. Pokud neustále čelíme negativním informacím a strachu, tak je přirozené, že nás to negativně ovlivňuje. Dejte si pauzu. Nic vám neuteče. Pokud jste však v zaměstnání, kde musíte neustále čelit mediálním informacím, tak o to více dodržujte krátké pauzy. I kdybyste se měli jít schovat na pár minut na toaletu a tam si zahrát hru na mobilu nebo koukat na videa se štěňátky, tak to udělejte!
Karanténa pro mnohé přináší změnu v zaběhlém režimu.
Zůstáváme doma ať už sami nebo s dětmi, máme omezenou pracovní dobu nebo home office. Někdo nemůže pracovat vůbec. Až odezní prvotní šok ze změny, tak si zkuste co nejdříve vytvořit nový provizorní režim a dodržovat určité rituály a činnosti jako pevné body dne, které vám přináší jistotu v nejisté době.
Domluvte se v rodině na nových pravidlech. Každý den si naplánujte pár činností, které uděláte, i když nic “nemusíte”. Kromě povinných činností plánujte i různé zdravé návyky, ať si aktivně děláte dobře. Může jít o zdravější večeři, cvičení doma, odpočinek po obědě, studenou ranní sprchu na otužení nebo večerní meditaci před spaním.
Každá krize s sebou přináší jak negativa, tak i pozitiva. Tuto krizi můžeme vnímat i jako příležitost k pozitivním změnám.
Tím rozhodně nepopírám negativní dopady a následky této epidemie a ani se nesnažím zlehčovat situaci nemocných a poškozených. Jen věřím, že i v krizi a těžké době si můžeme najít něco dobrého a užitečného pro nás, co nám pomůže se s celou situací lépe vyrovnat a najít třeba i hlubší smysl toho, co se děje a proč se to děje.
Co vás tato krize donutila? Zastavit se? Změnit zaběhlý režim? Spojit se s rodinou? Být více v kontaktu s těmi, na kterých vám záleží? Přehodnotit svou pracovní situaci a budoucnost? Pomáhat druhým? Konečně si odpočinout? Dodělat domácí resty? Přestat se obávat budoucnosti a žít více přítomností?
Mgr. Zuzana Douchová
