O zdraví 12. 2. 2020 | Mgr. Eva KloučkováMgr. Eva Kloučková

Pracovní neschopnost s klíšťovou encefalitidou je dlouhá. Následky mohou být i trvalé

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou stoupá. V roce 2019 jich bylo 774. Je to nejvíc za posledních 8 let. Nebezpečí, které nemoc představuje, není přitom pro všechny stejné. Podle zkušenosti lékařů je průběh horší u starších osob.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou rok od roku stoupá. Onemocnění si vyžádá několik týdnů léčby. Následky mohou být i trvalé.
Foto - autor: Elionas /pixabay.com

Teplé zimy přejí klíšťatům

Česká republika patří k tzv. plně endemickým územím. To znamená, že klíště přenášející virus klíšťové encefalitidy můžete potkat prakticky kdekoli, včetně měst. Klíšťata se pomalu rozšiřují i v evropských státech, kde se dosud vyskytovala jen v určitých oblastech. Příkladem může být Švýcarsko nebo Německo. Proč dochází k rozšíření výskytu infikovaných klíšťat není jasné, jednou z teorií je, že roli může hrát mírné klima a relativně teplé zimy.

Generační paradox

Průběh se u klíšťové encefalitiy zhoršuje s věkem – stejně jako riziko trvalých následků. Ale jsou to právě lidé starší 55 let, u kterých je očkovaný jen každý pátý (oproti například kategorii od 18 do 24 let, kde se jedná o polovinu).

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku. Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, např. cukrovky, onemocnění srdce a podobně. Současně i rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, např. ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ popisuje následky ve starší věkové kategorii MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. 

Repelent nestačí, důležitá je prevence

očkováníV prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Spolehlivá prevence spočívá v očkování. Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem.

  • V České republice není očkování hrazeno pojišťovnou. Na očkování i přeočkování po 3 nebo 5 letech je ale možné čerpat příspěvky zdravotních pojišťoven na očkování.
  • Jedna dávka stojí přibližně 900 Kč.
  • Očkováno je aktuálně jen 29 % z nás.

Šetřit se nevyplatí

Pracovní neschopnost trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů, následky ale mohou být i trvalé. Dlouhodobá pracovní neschopnost přitom znamená pro nemocné a jejich blízké nejen velkou sociální a zdravotní zátěž, ale také zátěž finanční.

To potvrzuje i MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu: „Náklady na očkování jsou zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti, nebo dokonce v případě dlouhodobých následků znemožňujících další výkon pracovní činnosti, případně vyžadující péči druhé osoby.“

  • Dlouhodobá nemoc přitom znamená náklady nejen pro pacienty a jejich nejbližší, ale též pro pojišťovny a stát.

Podle výsledků studií nákladové efektivity očkování proti klíšťové encefalitidě v zahraničí lze usuzovat, že by zavedení hrazeného očkování proti klíšťové encefalitidě bylo s vysokou pravděpodobností nákladově efektivní i v České republice,“ pokračuje zástupce Státního zdravotního ústavu.





Mohlo by vás také zajímat: