• Potravinová alergie je nežádoucí reakcí na danou potravinu a je zprostředkována specifickým imunologickým mechanismem.
  • Potravinová intolerance sice může mít podobné klinické projevy, ale jde jen o projev potravinové nesnášenlivosti.

Projevy potravinových alergií

Klinické příznaky potravinových alergií mohou být velmi pestré a postihovat kůži, dýchací ústrojí nebo gastrointestinální trakt. Častými projevy je svědění a zarudnutí, vyrážka, otok rtů, břišní diskomfort, akutní bolesti břicha nebo akutní průjem. Projevem na úrovni dýchacího traktu může být kýchání, překrvení nosní sliznice, kašel, pískoty atd.

Léčba 

  • Léčba potravinových alergií i intolerancí spočívá především ve vyřazení rizikových potravin a hledání jejich náhrad, aby byl zajištěn dostatečný příjem energie, zdroje energie (makronutrinety) a minerální látky a vitaminy (mikronutrienty).

Své místo má celková úprava životosprávy – pravidelnost denního režimu, dostatek spánku, otužování, vhodná a pravidelná pohybová aktivita prováděná s cílem zlepšit fyzickou zdatnost, a tím i obranyschopnost. Hojně je diskutováno podávání probiotik ve vztahu k potravinovým alergiím. Bohužel neexistují spolehlivé důkazy pro zařazení probiotik v rámci prevence nebo léčby potravinových alergií.

V prevenci alergií je významným faktorem kojení a včasné, nikoli však předčasné, vystavení alergenům. Pokud má alergii na bílkoviny kravského mléka kojené dítě, je doporučováno nadále kojit, eliminační dietu by měla dodržovat i matka.

Rizikové potraviny

Příčinou alergických reakcí na potraviny jsou především proteiny nebo polysacharidy v potravinách, přičemž spouštěče potravinových alergií se výrazně mění v závislosti na věku. Za 90 % všech potravinových alergií je zodpovědná velká osmička („big 8“).

Mezi nejčastější alergeny dětského věku patří: bílkoviny kravského mléka, pšenice, sója, arašídy.

U českých dětí je zajímavostí nižší výskyt alergií na ryby a sóju, pravděpodobně z důvodu všeobecně nízké konzumace těchto potravin. Specifikem je však alergie na mák.

V dospělosti to jsou: arašídy, stromové ořechy, ryby, korýši

Nejčastější alergenyNěkteré alergické složky potravin mají různou termostabilitu, což v praxi znamená, že určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde (syrová kořenová zelenina versus dušená nebo vařená zelenina, čerstvá syrová jablka versus vařený jablečný kompot).

Někdy stačí k manifestaci těžké alergické reakce pouhá příprava jídla – např. škrábání nových brambor, loupání kiwi, citrusů.

Alergie a geny

Na silný genetický vliv při vzniku potravinových alergií poukazuje to, že riziko vzniku potravinových alergií se zvyšuje s pozitivní rodinnou atopickou anamnézou. Potravinové alergie postihují ve větší míře ženy.

Na vzniku alergií se značnou měrou podílí kombinovaná dědičnost (dědí se určitá dispozice, nemoc může, ale nemusí propuknout). Hodně záleží na vlivech prostředí a také na tzv. epigenetických faktorech.

  • Epigenetika je poměrně mladý obor, který se zabývá tím, jakým způsobem se naše geny přepisují (bez změny vlastního genetického kódu) a jaký to má dopad.

Intenzivně se například sleduje vliv výživy nebo stresu na „vypnutí“ nebo „zapnutí“ určitých genů, což ve výsledku ovlivní zdraví jedince. Typickým příkladem je dnes již známé „nutriční programování“, kdy strava matky během těhotenství a strava dítěte po narození může navodit zásadní změny, které budou doprovázet dítě až do dospělosti.

Potravinové intolerance

Laktózová intolerancePseudoalergické reakce nevyvolávají specifické protilátky ani senzibilizované buňky vlastního organismu, ale přímo látky obsažené v potravinách. Příčin vyvolávajících potravinové intolerance je celá řada, zřejmě nejznámější je laktózová intolerance.

Příčiny potravinových intolerancí jsou různé, může se jednat o:

  • nedostatek enzymů (to je případ laktózové intolerance a fruktózové intolerance)

Fruktózová intolerance postihuje 15-20 % populace. Příčinou je porucha transportu fruktózy přes střevní sliznici. Hlavním projevem je nadýmání a průjem, tíže klinických příznaků však závisí na dávce fruktózy. Příkladem potravin bohatých na fruktózu jsou: jablka, švestky, rozinky, datle, med, džusy, brokolice, rajčata a výrobky z nich. Léčba spočívá v omezení příjmu fruktózy na úroveň, která nevede ke klinickým příznakům.

  • přídatné látky (například kyselina benzoová, kyselina glutamová nebo sloučeniny síry)
  • náhradní sladidla (sorbitol)
  • přírodní látky a toxiny (například solanin obsažený v klíčících bramborách a lilku)
  • biogenní aminy (například histaminová intolerance)

Histamin i ostatní biogenní aminy jsou látky přírodního původu a jsou odvozeny od aminokyselin, ze kterých vznikají. Například histamin vzniká z histidinu, tyramin z tyrosinu. Mezi potraviny bohaté na biogenní aminy patří: sardinky, ančovičky, makrela, sýr camembert, čedar, salámy, slanina, kysané zelí a nakládaná zelenina.