Kyselina listová

Známá je také souvislost mezi nedostatečným příjmem kyseliny listové a vyšším rizikem závažných vad, jako jsou rozštěpy patra a páteře. Z těchto důvodů by měla žena alespoň měsíc před plánovaným těhotenstvím zvýšit příjem kyseliny listové a pokračovat ve zvýšeném příjmu i v prvním trimestru.

  • Doporučená dávka kyseliny listové je 0,4 mg/den. K zajištění doporučené denní dávky kyseliny listové je optimální využít některý z komerčně vyráběných preparátů, protože pokrýt doporučenou dávku z přírodních zdrojů nebývá vždy lehké.

Mastné kyseliny

Pro vývoj mozku i mozkové funkce dospělých jsou stěžejní tuky. Především nedostatečný příjem kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA), které patří mezi n-3 mastné kyseliny, může narušit funkční vývoj mozku, včetně nervových a kognitivních funkcí mozku. Složení mastných kyselin z potravy ovlivňuje složení lipidových membrán buněk centrálního nervového systému a ovlivňuje tím buněčný výdej i příjem serotoninu.

Tryptofan

Serotonin je důležitý neurotransmiter, pro jehož tvorbu je nezbytná esenciální aminokyselina tryptofan. Tryptofan se nachází v drůbežím mase, sardinkách, lososu, čerstvém tuňákovi, ořeších, mungo fazolích, špenátu, banánech, tofu a cottage sýru. Tryptofan je také důležitý pro tvorbu melatoninu (hormon podílející se na regulaci tzv. cirkadiálních rytmů) a nikotinamidu.

Železo

Výkonnost mozku může být nevratně poškozena v případě dlouhodobého nedostatku železa, a to zejména u dětí do věku dvou let. Z těchto důvodů se pro dětský věk jeví rizikověji striktnější alternativní výživové směry, jako je veganství, makrobiotika nebo raw strava.

Jód

VitamínyMozek vyvíjejícího se plodu je též velmi citlivý na nedostatek jódu. Známý je vztah mezi jeho nedostatkem v těhotenství a vznikem tzv. vrozeného kretenismu. Nedostatek jódu býval příznačný zejména pro oblasti podhůří. Příčinou je to, že Česká republika je vzdálena od moře a obsah jódu v půdě je nízký.

Zinek

Vzácný, ale značně rizikový může být nedostatek zinku. Zinek je nezbytný pro vývoj neuronů a jeho nedostatek souvisí nejen se zpomalením růstu, ale i s opožděným psychickým vývojem, změnami chování, netečností a zhoršeným učením.

Vitaminy B,C a E

Z dalších vitaminů a minerálních látek je pro kondici mozku stěžejní vitamin B1, B2, B6, B 12 antioxidačně působícími látkami, jako je β-karoten, vitamin C a vitamin E.

Nedostatek vitaminu B1 (thiaminu) přichází v úvahu zejména v oblastech, kde je hlavní plodinou rýže, především rýže loupaná, protože během tohoto technologického procesu se ztrácí thiamin. Dětská forma beri-beri se projevuje svalovou slabostí a postižením některých částí mozku, což má samozřejmě negativní dopad i na duševní činnost.

Nedostatek vitaminu B2 (riboflavin) je spojen s chorobnými změnami v periferních nervech a postranních míšních sloupcích, důsledkem jsou závažné neurologické projevy. Dalším vitaminem ze skupiny B komplexu je niacin, jehož závažnější nedostatek má za následek poškození periferního i centrálního nervového systému. V případě vitaminu B6 (pyridoxin) nebývá nedostatek příliš častý, protože tento vitamin je hojně zastoupen v běžné stravě.

Další látky působící na funkci mozku

Funkce mozku je mimo jiné dána průtokem krve mozkem. V této souvislosti se zvažuje účinek sekundárních rostlinných látek ze skupiny flavonoidů, zvyšujících průtok krve mozkem. Pozitivní výsledky přineslo zejména sledování účinku složek kakaa na psychické rozpoložení. Na kognitivní funkce působí příznivě také pravidelná konzumace kávy a černého čaje.

Z uvedeného by mohlo vyplývat, že stačí denně sníst tabletku s multivitaminem, vypít několik šálků kávy a mozková výkonnost bude zajištěna. Studie neprokazují přínos užívání multivitaminů, podobně jako v jiných případech je základem pestrá strava s důrazem na dostatečný příjem energie, vitaminů, minerálních látek a látek s antioxidačním účinkem. Poukazováno je také na výhodnost nižšího příjmu nasycených mastných kyselin a zvýšený příjem vícenenasycených mastných kyselin.