O zdraví 2. 7. 2018 | Prof. Ing.Jana Dostálová, CSc.Prof. Ing.Jana Dostálová, CSc.

Vláknina chrání naše zdraví. Kde všude je a kolik jí denně sníst?

Vláknina je pro naše zdraví velmi prospěšná. Působí v prevenci řady neinfekčních onemocnění jako je diabetes 2. typu, obezita, Crohnova choroba ... Beta-glukany z ovsa a ječmene snižují hladinu cholesterolu v krvi při příjmu 3 g denně. Máte dostatek vlákniny i vy?

Zdraví prospěšná vláknina ze Shutterstock.com

Když se řekne vláknina ...

Termínem vláknina se označuje ta část stravy, která je odolná vůči trávení a absorpci v tenkém střevě a je zcela nebo částečně fermentovaná v tlustém střevě člověka. V literatuře se můžeme setkat s různými definicemi vlákniny.

  • Nejčastěji se pod pojem vláknina zařazují tyto látky: celulóza, hemicelulózy, pentozány, beta-glukany, rezistentní škrob, pektiny, chitin a lignin. Protože se, až na lignin, jedná o polysacharidy, hovoříme o vláknině také jako o neškrobových polysacharidech a ligninu.

Legislativní definice vlákniny je poněkud odlišná, ale v principu stejná (pouze není zmíněn lignin). Podle zákona se vlákninou rozumějí polysacharidy s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě člověka, náležející do skupin:

  1. jedlé polysacharidy přirozeně se vyskytující v přijímané potravě,
  2. jedlé polysacharidy, které byly získány z potravních surovin fyzikálními, enzymatickými nebo chemickými prostředky a které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky,
  3. jedlé polysacharidy, které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky.

Tělo chrání před nemocemi

Vláknina má hlavně funkci ochrannou. Působí v prevenci řady neinfekčních onemocnění hromadného výskytu (nesprávně nazývaných civilizační choroby) např.:

  • rakoviny tlustého střeva i jiných nádorů
  • onemocnění srdce a cév
  • diabetu 2. typu
  • obezity
  • chronické zácpy a dále některých onemocnění trávicího ústrojí např. zánětu slepého střeva, divertikulární choroby, Crohnovy choroby aj.

K některým druhům vlákniny byla přijata zdravotní tvrzení. 

vlákninaOvesný beta-glukan snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění“.

Tvrzení lze použít, pokud potravina obsahuje alespoň 1 g beta-glukanu v porci. Kromě toho má být spotřebiteli poskytnuta informace, že příznivého efektu se dosáhne při denním příjmu 3 g beta-glukanu. Obdobné zdravotní tvrzení bylo přijato i pro beta-glukany z ječmene.

Málo energie

Pektiny (rozpustná vláknina) se sice nerozkládají našimi trávicími enzymy, ale jsou zčásti rozkládány v trávicím traktu přítomnými mikroorganizmy na nižší mastné kyseliny a plyny. Nižší mastné kyseliny se vstřebávají a přispívají k příjmu energie. Energetická hodnota vlákniny je podle legislativy 8 kJ (2 kcal)/g. Energetický přínos vlákniny je tedy malý.

Dospělí - zvyšte příjem. Ale malé děti ne

  • V rozvojových zemích, kde je strava převážně rostlinná, příjem vlákniny dosahuje 80 – 100 g/den. U nás se příjem vlákniny odhaduje na méně než 25 g/den.

Výjimku tvoří vegani. Vysoký příjem vlákniny patří k jedné z předností jejich způsobu stravování. I u nás byla spotřeba vlákniny v minulosti vyšší, ale rafinace potravin a stoupající spotřeba cukru a tuku vedly k tomu, že se její příjem výrazně snížil.

  • Podle výživových doporučení Společnosti pro výživu je třeba zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den u dospělých, u dětí od druhého roku života na 5 g + počet gramů odpovídajících věku (rokům) dítěte.

Vyšší příjem není opodstatněný, protože chybí důkazy o jeho pozitivním vlivu. Vysoký příjem vlákniny může mít naopak negativní důsledky, protože snižuje vstřebatelnost minerálních a některých dalších látek.

Vysoká spotřeba potravin bohatých na vlákninu není vhodná u dětí do dvou let, protože může ohrozit dostatečný příjem potravin nezbytných pro růst a také pro starší osoby, které mají většinou nízký energetický příjem. Odborníci také doporučují, aby byla vláknina přijímána přednostně potravou a ne z vlákninových koncentrátů (doplňků stravy). Tato zásada platí i pro vitaminy a další složky naší výživy.

Zdroje vlákniny

vlákninaVláknina se vyskytuje v naprosté většině potravin rostlinného původu. Jako významné zdroje se uplatňují obiloviny, luštěniny, včetně sóji, ovoce, zelenina, brambory, skořápkové plody (ořechy) a výrobky z nich. Z některých zdrojů je vláknina nevyužitelná např. ze semen ovoce, olejnatých semen obsažených v pekařských výrobcích apod., pokud je nerozkoušeme. Obecným doporučením ke zvýšení příjmu vlákniny je zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, luštěnin, ořechů a výrobků z celozrnných a tmavých (nebarvených) mouk. Na obalech potravin se obsah vlákniny někdy uvádí (jde o nepovinný údaj).





Mohlo by vás také zajímat: