V červenci 2018 jsme realizovali velmi zajímavý průzkum, který poodhalil, jak jsou na to Češi se zdravím, resp. co pro své zdraví dělají. Průzkumu se účastnilo 1 000 respondentů ve věku 25 let a více. Otázky se týkaly několika základních okruhů – zdraví, pohybu, výživy, relaxace.

ZDRAVÍ

Z výsledků vyplývá, že si lidé uvědomují, že ke zdravému životnímu stylu patří zdravá vyvážená strava (uvědomuje si to 88 % lidí) a aktivní pohyb (uvědomuje si to 74 % lidí), ale v praxi to zdaleka ne každý naplňuje. Varující je, že si respondenti se zdravým životním stylem velmi málo spojují dostatek spánku a stav mysli (pouze 10 % lidí), což je chyba, protože obojí je pro zdravotní stav velmi důležité.

Na otázku, jak jsou lidé spokojeni se svým životním stylem, odpověděla pouze 2 %, že jsou spokojena velmi. Většina oslovených si uvědomuje jisté rezervy a jsou tedy spíše spokojeni, popř. „tak napůl“.

Zajímavé výsledky přinesla odpověď na otázku, zda Češi chodí pravidelně na preventivní prohlídky. Ve věkové kategorii 25-34 let celých 21 % nechodí vůbec, pouze 35 % pravidelně. S věkem se však evidentně již více obáváme o své zdraví, protože v kategorii 65 a více let již pravidelně k lékaři na prevenci chodí 64 % oslovených, pouhá 2 % nechodí vůbec. Navzdory tomu 55 % respondentů se nijak nesnaží monitorovat svůj zdravotní stav (např. formou pravidelného měření tlaku apod.)

VÝŽIVA

O tom, že strava české populace není optimální, svědčí fakt, že více než polovina dospělých má nadměrnou tělesnou hmotnost. Z výzkumu také vyšlo, že 31 % lidí se přejídá, 43 % lidí neřeší, co jí v restauracích, kantýnách či menzách, 48 % lidí nijak neomezuje solení, 24 % lidí preferuje slazené nápoje, 55 % lidí jí ryby méně často než jednou týdně, nebo je dokonce nejedí vůbec a pouze 31 % jí denně zeleninu, 38 % jí denně ovoce.

• Na druhou stranu 79 % respondentů užívá celoročně nebo alespoň v sezóně doplňky stravy!

Zajímavé, leč očekávatelné je, že složení potravin výrazně více sledují mladší respondenti než lidé 65+ (70 % versus 48 %). Také bylo potvrzeno, že o skladbu stravy se více zajímají lidé s vyšším stupněm vzdělání. Hlavními uváděnými důvody, proč lidé nesledují údaje na etiketách, byl nedostatek času, nečitelnost popisků či lhostejnost.

POHYB

O prospěšnosti pravidelné pohybové aktivity nepochybuje téměř nikdo, leč celých 50 % lidí nesportuje ani necvičí. Denně sportují pouze 4 % lidí, několikrát týdně 21 %, přičemž ženy jsou na tom se sportem a pohybem hůře než muži. Zajímavé je, že ochota se pravidelně věnovat pohybu klesá s věkem a stoupající tělesnou hmotností. Přitom pro obě skupiny je pravidelný pohyb více než přínosný.

Co se týká kondičky, pouze 3 % respondentů ji označila za velmi dobrou, většina (46 %) ji považuje za průměrnou, resp. ani dobrou, ani špatnou, 15 % oslovených ji charakterizuje jako spíše špatnou.

RELAXACE

Relaxace bývá velmi často opomíjena, stejně jako negativní vliv dlouhodobého stresu na zdraví. Přitom se jedná o značně rozšířený problém. Z výzkumu vyplynulo, že 82 % lidí se pravidelně cítí ve stresu či pod psychickým tlakem. 17 % lidí dokonce každý den nebo několikrát týdně. Se stresem velice úzce souvisí i poruchy spánku, přičemž platí, že čím častěji se člověk nachází ve stresu, tím hůře také spí. Prevence a účinný boj proti stresu bohužel bývá opomíjen, pouze 18 % lidí uznává a provozuje meditaci, jenom 30 % lidí chodí na masáže, do wellness nebo do sauny.

Proč se Češi (ne)starají o své zdraví?

Na závěr vyvstává otázka proč vlastně se Češi více nezajímají o své zdraví? Odpovědí může být hned několik. Nemusí být například dostatečně motivováni, jelikož nestaví zdraví na první příčku v žebříčku priorit, nevědí, jak na to nebo nemají vytvořený návyk pravidelnosti, což se týká zejména pohybu. Častou argumentací, především ve vztahu k výživě je, že jíst zdravě znamená jíst draze.
Na následujícím příkladu je dobře patrné, že zrovna v případě výživy to platit nemusí.

Zajímavé je pak srovnání nutričních hodnot. Dražší jídelníček je nutričně zcela nevyhovující – vede k obezitě, jelikož energeticky zdaleka neodpovídá sedavému zaměstnání, spíše se přibližuje energetické potřebě polárníka, je příliš bohatý na tuky (s převahou nasycených mastných kyselin) a sacharidy (s vysokým zastoupením cukrů) a je chudý na vitaminy, minerální látky a vlákninu.

Začněte malými kroky

Změnit životní styl nemusí být vůbec složité, důležitá je jistá informovanost, zábavná forma a soustavnost, daná například nácvikem pravidelnosti při cvičení a také volby systému malých kroků. Zkrátka, nic nejde změnit ze dne na den, ale i malé kroky vedou k velkým změnám.