Antibiotika zachraňují naše životy už téměř 100 let, působí proti bakteriálním infekcím. Skotský lékař a mikrobiolog Alexandr Fleming objevil v roce 1928 penicilin a za tento objev byl v roce 1945 oceněn Nobelovou cenou. Antibiotika mohou mít i negativní účinek, pokud jsou užívány nesprávně nebo příliš často. Výzkumy ukazují, že zvýšený příjem omega 3 mastných kyselin může být prospěšný při bakteriálních onemocněních.
I tento jev popsal Fleming v průběhu své výzkumné činnosti, kdy u bakterií vzniká rezistence vůči antibiotikům vždy, když se používá příliš málo penicilinu nebo když se používá příliš krátkou dobu.
Nesprávné používání antibiotik nepůsobí problém jen tomu, kdo je užívá, ale i všem ostatním, kteří se v budoucnosti s rezistentními kmeny bakterií potkají.
V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina.
„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj. Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětluje naléhavost problematiky antibiotické rezistence doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Hledají se i cesty, jak se proti rezistenci bránit i jinými způsoby. Ukazuje se, že bakteriální rezistenci mohou rovněž snižovat omega 3 mastné kyseliny, jak naznačuje výzkum australské Flinders University publikovaný v mezinárodním časopise mBio.
Řada z nich vychází z funkce buněčných membrán. Omega 3 mastné kyseliny jsou zabudovány do membrán každé buňky. Díky nim může buňka přijímat živiny z vnějšího prostředí a zbavovat se již nepotřebných látek. Pokud není struktura membrán v optimálním stavu, nefunguje ani látková výměna podle očekávání.
Výzkumníci se zabývali jedním z nejproblematičtějších patogenů na světě Acinetobacter baumannii, který vykazuje vysokou rezistenci vůči antibiotikům.
Ukazuje se, že bakterie mohou využívat i omega 3 mastné kyseliny z hostitele a zabudovávat je do svých membrán. Díky tomu se může snižovat rezistence vůči antibiotikům, ty se mohou lépe dostávat do mikroorganismu.
Plazmatické koncentrace DHA se u lidí při typické stravě západního typu pohybují v rozmezí od 0,1 do 0,2 mmol/l. Při zvýšeném příjmu ryb nebo doplňků stravy se může se tato hladina zvýšit na i více než 0,4 mmol/l. Následně dojde ke zvýšení koncentrace omega 3 mastných kyselin na rozhraní mikroorganismus – hostitel.
Zdroje obrázků v textu: shutterstock.com
Zdroje informací: Téma antibiotické rezistence v České Republice – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)
Adams F.G. et al. To make or take: bacterial lipid homeostasis during infection. mBio 12: e00928-21. DOI: 10.1128/mBio.00928-21.
Zang M. et al. The membrane composition defines the spatial organization and function of a major Acinetobacter baumannii drug efflux system. Mbio 12: e01070-21. DOI: 10.1128/mBio.01070-21.
Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.
