„Instagram má podle dalších údajů negativní vliv převážně na mladé ženy, v nichž vytváří pocit, „že jejich těla nejsou dost dobrá, protože lidé své fotky různě upravují, aby vypadali perfektně."

Hrozba jménem sociální sítě

Britští vědci z Královského institutu veřejného zdraví zkoumali chování 1500 lidí ve věku 14 a 24 let. Chtěli zjistit, jak používání sociálních sítí ovlivňuje psychickou pohodu, míru úzkosti, sebevědomí nebo i představu o svém těle. Instagram v testu dopadl nejhůře, zatímco YouTube nejlépe.

Podle jednoho z autorů studie Matta Kerachera, „Instagram nutí porovnávat sama sebe s nereálnou, filtrovanou a ve photoshopu upravenou verzí reality."

Instagram má podle dalších údajů negativní vliv převážně na mladé ženy, v nichž vytváří pocit, „že jejich těla nejsou dost dobrá, protože lidé své fotky různě upravují, aby vypadali perfektně."

Facebooková závist

Studie Kodaňské univerzity nazvala tento fenomén facebookovou závistí. Ta se objevuje pouze u lidí přítomných na sociálních sítích. Každý někdy máme pochybnosti a obavy, ale nic z toho se zpravidla v sociálních sítích nezrcadlí. Ty jsou plné šťastných momentů, uměle upravených fotek a chvilek úspěchu, se kterými jsme nuceni se srovnávat.

  • Na sociálních sítích jednoduše není neštěstí a nedokonalost.

To všichni skrývají. Jejich sledování proto vede jen k ještě větším pochybnostem o sobě a o svém životě. K podobným závěrům dochází i studie publikovaná v American Journal of Epidemiology, provedená na vzorku 5208 lidí. Ta zjistila, že čím více užíváme Facebook, tím hůře se cítíme.

Syndrom FoMO

Cheesie KingSociální sítě tak rozhodně nepřispívají ke spokojenosti a stabilitě, ale k pravému opaku. Ten názorně ilustruje syndrom FoMO (z anglického „fear of missing out“, tj. strach z toho, že něco propásneme), který je výhradně spojovaný se sociálními sítěmi a jejich rychlostí.

FoMo se projevuje pocitem, že nám stále něco uniká a nutkavou snahou to dohnat. Svět, kde dostat like znamená existovat, nás vede ke snaze být krásní, první, třeskutě vtipní a úspěšní. Bohužel v síti, která propojuje celý svět, je vždy někdo rychlejší, lepší a krásnější, což přináší další smutek, úzkost, depresi a osamocení, ale i další snahu to dohnat.

Realita vs sociální sítě

Sociální sítě i média jsou tedy plné iluzí o dokonalosti, protože uspět dnes jednoduše znamená být dokonalý a dokonalí lidé mají nejvíc fanoušků. Ti je chtějí napodobit, žít jejich životy. Rozdíl mezi přirozeností a iluzorní dokonalostí je tedy tím, co táhne a prodává. Místo životní lekce, že vše je jen draze vytvořená iluze, však fanoušci dostávají povrchní rady, propadají se do depresí a kupují vše, co je jim doporučeno.

Změna je na obzoru

Cheesie KingPřesto se najdou výjimky, které chtějí na tuto zdraví škodlivou situaci upozornit. Jednou z nich je blogerka a osobní trenérka Chessie King, která se rozhodla na rozdíl mezi realitou a iluzí upozorňovat. Začala sdílet fotky, které mají dvě půlky: první znázorňuje to, jak výsledek vypadá na Instagramu, a druhá je přirozená. Odkazuje na to, že mnohé celebrity používají vhodné pózy, make-up, perfektně navržené oblečení nebo grafické úpravy, aby byly dokonalé.

Legislativní změny

Ještě seriózněji se k tomuto problému nedávno postavila francouzská vláda. Podle lidových novin trpělo ve Francii již v roce 2017 více než 600 tisíc mladistvých poruchami příjmu potravy, a právě tyto poruchy byly u lidí ve věku od 15 do 24 let druhou nejčastější příčinou smrti hned po dopravních nehodách. Také zde byla na vině propagace nedosažitelných ideálů krásy v reklamách nebo na sociálních sítích.

Bývalá francouzská ministryně zdravotnictví Marisol Tourainová konstatovala, že právě to vede „k pocitům vlastního nedocenění a nízkému sebevědomí, které může mít dopad na změnu životního styl a poruchu příjmu potravy."

Proto vznikl zákon, který klade povinnost všechny retušované a upravené fotografie použité v reklamě označit varovným textem „retušovaná fotografie". Stejně tak není možné zaměstnávat modelky, které jsou podle indexu tělesné hmotnosti BMI podvyživené. Obdobné zákony platí podle časopisu Reflex také ve Španělsku nebo v Izraeli.

Jak se může bránit normální člověk?

Nejzranitelněji vychází z průzkumů tedy nejmladší generace, která ještě hledá sebe a své vzory. Takovou generaci je pak nutné o celé problematice virtuálního světa informovat. I za tamním zpravidla velmi upraveným obrazem života se totiž skrývají lidé s nedokonalostmi a pochybami. Jen tato neustálá osvěta může vést k tomu, že mladý člověk prohlédne iluzornost světa sociálních sítí a nebude rok od roku růst procento lidí, kteří hazardují se svými životy ve jménu nedosažitelného a neskutečného ideálu krásy.